Vážení čtenáři

Známý, který jako truhlář dodával zboží do různých zemí, říkal: "V Rusku nebyl problém mít u nábytku několik milimetrů volnost. Bylo to bráno jako dobrý standard." V Česku je prý možné tolerovat škvíru okolo milimetru. V Německu? Tam musí sedět vše naprosto přesně, žádné odchylky. Jinak se na tamní trh nedostanete. Poměrně výstižná charakteristika přístupu k věci na ose Východ−Západ.

Podobnou zkušenost mají všichni tuzemští dodavatelé do Německa. Je zřejmé, že myšlenka dohánění a předhánění Západu je jen mrkev přivázaná před očima oslíkovýma, dovolím-li si, uznávám, ne nějak objevný příměr.

Naše puntičkářské a systematické západní sousedy − možná jde o přílišné zjednodušení, ale v zásadě pořád platné − s naším poněkud lajdavým přístupem ke světu nikdy nedoženeme. To si řekněme upřímně. Nebudeme mít platy jako Němci. Naše vesnice nebudou vypadat jako postavené z kostek cukru, ověšené barevnými květy.

Na druhou stranu, nikdo nikomu nebrání dělat věci naplno a pořádně. Nezávidět, respektovat druhé a snažit se. Je to jen na nás. Díky, Němci, za důkaz, že to lze.