Konec nedělních depresí. Lidé se o víkendu do práce těší, protože je tam nečeká žádný stres. I nejméně kvalifikovaní vydělávají více peněz. Zaměstnanci, jimž firma umožňuje pracovat z domova, netrpí úzkostí ze samoty. Ženy si přijdou za stejnou práci na stejné peníze jako muži. Chudí mají kde bydlet. Rodiče mají pevnější vztah k dětem, protože si část rodičovské odkroutí i otcové. Snazší život mají i samoživitelky: těm, jimž nezodpovědní expartneři neplatí výživné, peníze posílá stát. Ostatně, samoživitelek přibývá, protože pořídit si dítě je možné i bez chlapa.
Asi tak by měl vypadat život v Česku podle představ ministryně práce a sociálních věcí. Michaela Marksová se toho snaží dosáhnout desítkami nápadů, které její úřad chrlí od začátku letošního roku. Týdeník Ekonom vybral ty nejkontroverznější, včetně kritiky, která se na ně snesla.
Více peněz pro nejméně vydělávající
Nikdo v Česku by neměl vydělávat méně než 11 tisíc korun měsíčně. Vyplývá to z návrhu, s nímž Michaela Marksová přišla naposledy v červenci. Proti dalšímu zvyšování minimální mzdy (tato vláda ji zvedla už dvakrát, z 8500 na dnešních 9900 korun) se ale staví firmy. Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý upozorňuje na hlavní problém: jde o plošné přidání bez ohledu na sektor ekonomiky.
"Řady firem se opatření nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy nezaměstnávají. Není ale neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje víc zaměstnanců s minimální mzdou," upozorňuje Dlouhý. V některých sektorech by tak novinka omezila možnosti přijímat lidi či podpořila nahrazování lidské síly stroji.
Kolika zaměstnancům by vlastně novinka navrhovaná ministerstvem pomohla ve skutečnosti? Minimální mzdu v Česku bere zhruba 115 tisíc lidí, tři procenta z celkového počtu zaměstnanců. Na drtivou většinu zaměstnanců ani firem by tedy nemělo opatření přímý dopad.
Žádný stres a osamělost
Další vylepšení kvality života Čechů má přinést novela zákoníku práce. Michaela Marksová se v ní zaměřila mimo jiné na regulaci práce z domova.
Odpor vyvolal třeba nápad, že by firmy měly zaměstnancům proplácet veškeré náklady na home office. Nakonec došlo ke kompromisu: proplácení se bude týkat jen zaměstnanců, kteří tuto možnost využívají dlouhodobě. Naopak ten, kdo z domova pracuje jen občas, kvůli komplikovaným výpočtům, kolik vlastně "pracovně" utratí za elektřinu, telefon nebo internetové připojení, nedostane od zaměstnavatele nic. "K těmto úpravám došlo na poslední chvíli. Z naší strany to byl velice významný požadavek," chválí změnu ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hejduková.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111