Za prosklenými zdmi budovy na pražské Pankráci sedí několik stovek lidí − programátorů, ale i odborníků na marketing a finance −, kteří pracují na vzniku antivirů Avast. Český software, který se dokázal prosadit i v zahraničí, nepředstavuje v průmyslovém Česku typický podnik. Do budoucna však bude muset podobných inovativních firem vyrůst v Česku mnohem více.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) totiž začátkem června přišla s varováním: už několik let v Česku neroste produktivita práce. Bez toho nemohou růst ani mzdy a životní standard Čechů, a nemohou se tak přibližovat blahobytu sousedů v Německu a Rakousku. Právě větší podpora technologických společností je jedním z kroků, které bude Česko muset udělat, aby se k růstu opět vrátilo.
Lepší stroje a kvalitnější vzdělání
Produktivita práce se odvíjí od toho, co jeden průměrný pracovník vytvoří za hodinu své práce. Počítá se jako HDP dělený počtem odpracovaných hodin v ekonomice. Pro růst produktivity je tedy možné udělat dvojí.
Buď umět prodat hodinu své práce dráž, což znamená vyrábět kvalitnější a lepší produkty, anebo vyrábět stále to samé jako dříve, ale umět to vyrobit rychleji a strávit tím méně času. Česko přitom v posledních letech nedokázalo ani jedno, ani druhé.
Náš HDP sice v posledních dvou letech opět roste, růst je však tažený spíše zapojením většího množství hrubé síly než chytrých hlav.
To, že některé státy mají vyšší produktivitu práce, neznamená, že by se v těchto zemích pracovalo více. To, co dělá například z Němců produktivnější národ, je vybavenost kapitálem. Tedy lepší stroje, vzdělanější pracovníci či umístění vývojových center. Do produktivity práce však vstupují také podmínky pro podnikání či zbytečné papírování.
"Pokud musí podnikatel velkou část peněz a potenciálního zisku věnovat tomu, aby obhospodařil placení daní, pojistné a případně splnil podmínky různých regulací, tak tím sice někoho uživí, ale rozvojově z toho není nic," vysvětluje ekonom Daniel Münich z institutu Cerge-EI.
Vyšší produktivita si tedy vyžádá více technologicky vyspělých společností. Neznamená to však, že musí být všichni programátoři nebo badatelé. I IT firma či laboratoř potřebuje specializované právníky nebo třeba odborníky na marketing.
Ti sice nebudou sami programovat či bádat, musí však byznysu firmy rozumět.
Produktivitu práce přitom zvyšuje právě hodnota, kterou dokáže vytvořit společnost jako celek − i když v jádru jejího úspěchu bude stát práce programátora nebo badatele.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později