Přes 37 miliard korun utratila Praha za stavbu tunelu Blanka a politici se dodnes přou, o kolik měla být stavba levnější. Z obdobně drahých megaprojektů by ovšem v budoucnu mohli mít vedle stavebních firem prospěch i výtvarní umělci.
Pokud by totiž při zadávání Blanky platil zákon, který nyní připravuje ministerstvo kultury, v okolí tunelu by vznikla umělecká díla v teoretické hodnotě až 1,5 miliardy korun. Chystaný předpis počítá s tím, že při výstavbě veřejných staveb, jako jsou školy, divadla či dopravní infrastruktura, půjde jedno až čtyři procenta z nákladů na podporu umění. "Výsledkem by měla být kultivace veřejného prostoru," zdůvodňuje mluvčí resortu Simona Cigánková.
Přesné znění zákona by mělo být známo v srpnu, kdy by jej měla projednat vláda. S platností ministerstvo kultury počítá od příštího roku. Starostové se bojí, že úprava zbytečně prodraží stavební zakázky.
Umění garantované státem
Povinná podpora umění při výstavbě přitom platila už i v éře socialismu a podobné zákony nyní mají například ve Francii, Irsku nebo Spojených státech.
Jak přesně by podpora výtvarného umění ale fungovala, jakých typů veřejných staveb a zadavatelů by se dotkla nebo jaká sazba z ceny by na realizaci děl padla, zatím není zcela jasné.
Pokud by se týkala všech veřejných stavebních zakázek v Česku, přišli by si umělci na slušné peníze. Jenom loni podle společnosti CEEC Research veřejní investoři vypsali necelé tři tisíce stavebních zakázek v celkové hodnotě 95 miliard korun. Z těch by tak na umění teoreticky padlo až 3,8 miliardy.
Dá se ovšem předpokládat, že se povinné vyčlenění části rozpočtu na umění nakonec nedotkne všech veřejných staveb. Když se ministerstvo kultury neúspěšně pokoušelo zavést tuto podporu před deseti lety, navrhovalo odvod pouze pro projekty s rozpočtem vyšším než 150 milionů korun.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později