Váš život řídí Petr Mlsna. Rozhovor s mužem, který stojí za přímou volbou prezidenta

"Píšeme zákony, které poté dáváme do legislativního procesu. Jdou na vládu, Legislativní radu vlády a pak do Poslanecké sněmovny a do Senátu," říká Petr Mlsna ve velkém rozhovoru pro týdeník Ekonom s tím, že každý předpis je kolektivní práce. "Jeden člověk může mít vlastní světonázor, který by pak chtěl do zákona promítnout," dodává.

Kolik předpisů jste se svými týmy už napsal?

Budou to desítky zákonů. Nevedu si ale podrobnou statistiku.

Našli bychom zákon, který má váš 
výhradní rukopis?

Samozřejmě, některá ustanovení jsou ryze mým tvůrčím přínosem, mým výtvorem.

Která?

Jde o dvě novely ústavy. První je z roku 2009, kdy bylo potřeba zakotvit možnost, aby se Poslanecká sněmovna mohla rozpustit sama. Druhá novela ústavy je přímá volba prezidenta.

Ta je zároveň jednou z nejdiskutovanějších novel...

Samotná novela byla v pořádku a problém nevzbuzovala. Prováděcí zákon o přímé volbě prezidenta, který v té době psalo ministerstvo vnitra, také nevykazuje závažnější nedostatky. Problém, který v souvislosti s přímou volbou vznikl, byl v počítání chybových vzorků během registrace kandidátů. Někteří úředníci na ministerstvu vnitra potom museli dostat školení ze základních matematických postupů.

Narážel jsem spíš na diskutabilní chování současného prezidenta. Napsal byste to dnes jinak?

Možná by mohla být diskuse o jednom či dvou ustanoveních. Nicméně se domnívám, že to, jak jsou rozděleny pravomoci mezi jiné ústavní orgány a prezidenta, je součástí naší ústavní tradice. Není to nic nového, co by se zjevilo v souvislosti s přímou volbou. Podívejme se třeba na ústavu z roku 1920. Její ustanovení jsou v mnoha ohledech s dnešní ústavou takřka identická.

Politická kultura byla tehdy ale odlišná.

Zpovzdálí to vypadá, že byla jiná doba. Ale byla stejná. Podíváte‑li se na výkon pravomocí Tomášem Garriguem Masarykem podle ústavy 1920, tak se velmi výrazně rozcházel ve způsobu, jak uplatňoval své pravomoci, s tím, jak byla ústava psaná. Jednání prezidentů v československých dějinách, které bylo na hraně ústavy, je skoro už genetickým kódem našeho ústavního systému.

* Vybočuje prezident Zeman z prezidentské tradice?

* V kterých dalších zákonech bychom našli rukopis Petra Mlsny?

* A jaké zákony lidé chtějí?

Odpovědi najdete ve velkém rozhovoru v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v aplikaci Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.