Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Přečtěte si více o službě.
Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.
Zlatá éra Brugg začala na počátku 14. století, kdy se ve městě zrodila burza, a to jak samotné slovo, tak také primitivní podoba této instituce. Jedna z nejbohatších rodin místních obchodníků se jmenovala Van der Buerse a právě v jejich domě a "hospodě" se sjížděli evropští obchodníci, aby zde uzavírali obchody s významnými tehdejšími komoditami, jako byla vlna či sukno.
A právě hostinci, kde se vše odehrávalo, se později začalo říkat Buers. První světová "burza" zde fungovala dlouhých 200 stě let, tedy až do první třetiny 16. století, kdy Bruggy postihl úpadek a vlivné rodiny i samotná burza se přestěhovaly do bohatých Antverp. Tam už burza získala moderní podobu, neboť se na ní začalo obchodovat se směnkami či obligacemi.
Mrtvé město
V době největší slávy, tedy kolem roku 1500, žilo v Bruggách až 100 tisíc obyvatel, nicméně na konci 15. století začal plíživý úpadek města. Na vině bylo ucpání kanálu, který město spojoval s mořem, a Bruggy během několika desítek let ztratily svůj význam a vliv. Pozdější pád byl skutečně strmý a v 19. století město patřilo mezi nejchudší místa celého nově vzniklého Belgického království. Kvůli nedostatku financí se zde po dlouhá staletí téměř nestavělo a nemodernizovalo, takže Bruggy zůstaly zachovány ve své středověké podobě.
Podobný osud "zapomenutého" či opuštěného města zachránil také goticko-renezanční tvář Českého Krumlova - byť ten byl pro světový turismus objeven až o 100 let později. Do Brugg, přezdívaných též Benátky severu, začali první turisté přijíždět již na konci 19. století, krátce poté, co vyšel román básníka a spisovatele Rodenbacha Mrtvé Bruggy. O 100 let později, přesně v roce 2000, byly Bruggy zařazeny na seznam světového historického dědictví UNESCO.
Mušle na pivu
Bruggy dnes vyhledávají nejen romantici, ale také gurmeti. Belgická kuchyně má totiž ještě lepší pověst než kuchyně francouzská. Za návštěvu stojí kupříkladu komorní restaurace Pro Deo, která má jen 10 stolů a není primárně zaměřená na turisty. Milovníci belgického piva by měli navštívit t' Brugs beertje, kde mají široký výběr fantastických belgických speciálů, včetně slavných pokladů z trapistických klášterů. Nejoblíbenějším pokrmem v Bruggách jsou tradiční slávky připravené na víně, případně na pivě a slanině (tato úprava se hodí spíše pro muže) - kilová porce vychází zhruba na 20 eur, včetně výtečných hranolků, které vymysleli právě Belgičané.
Návrat ke kořenům
A ještě jeden zajímavý gastronomický tip. Zhruba hodinu cesty od Brugg, doslova opuštěná uprostřed polí a lesů, stojí slavná venkovská restaurace In de Wulf, která patří mezi oblíbené a inspirativní podniky mnoha evropských šéfkuchařů, včetně pražského michelinského kuchaře Oldřicha Sahajdáka z La Degustation Bohême Bourgeoise. Tamní šéfkuchař vaří pouze z lokálních surovin, které získá v dosahu maximálně 50 kilometrů. V nabídce jsou třeba čerstvé ústřice servírované s mořskou vodou, pečený celer s pivní omáčkou, delikátní játra z mořského ďasa či excelentní šneci. Vedle skvělého jídla má restaurace také nezapomenutelnou domáckou atmosféru.
24 hodin v Bruggách
Kdo se vyzná v pralinkách?
Hlavní gastronomickou chloubou města jsou samozřejmě čokoládové pralinky a bonbony, které je možné koupit v desítkách obchodů. I zde samozřejmě panují značné kvalitativní rozdíly. V mnoha obchodech se prodávají průmyslové pralinky vyráběné v "továrnách na čokoládu", jejichž cena se pohybuje kolem 15 až 20 eur za kilogram. Mnohem zajímavější jsou ovšem návštěvy rodinných obchodů, kde se pralinky stále vyrábějí ručně (ty stojí 40 až 50 eur za kilogram).
Svářeči i řidiči kamionů jdou na dračku. Firmy loví nedostatkové zaměstnance - čtěte ZDE
Uprchlíci, Rusko i nevyvážené NATO. 5 problémů Evropy podle amerického prognostika - čtěte ZDE
V Bruggách je možné navštívit dva druhy rodinných podniků, v těch prvních připravují pralinky tradiční formy i chutě, tak jak se ve městě vyrábějí desítky let. Alternativu představují podniky moderních čokolatiérů, kteří zkoušejí nejrůznější chuťové kombinace.
Objednejte si nové číslo Ekonomu přes SMS . Ke stažení je také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.