Kdy přijde uprchlická krize

V minulém čísle jsme se věnovali dopadům uprchlické krize na letní dovolené. Poněkud jiný pohled na uprchlíky nabízí aktuální publikace statistického úřadu, z níž vybírám pár údajů.

V Česku žilo na konci roku 2014, novější údaje neexistují, legálně 451 923 cizinců. Osmačtyřicet procent z nich přišlo za prací – nejčastěji Ukrajinci a Vietnamci. Celkem 27 procent cizinců jsou rodinní příslušníci, 17 procent studuje. Ukrajinci, Slováci, Vietnamci, Rusové. Ze zemí Evropské unie u nás pobývá 184 tisíc lidí, ze zemí mimo EU 265 tisíc. Nejvíc je Slováků a Ukrajinců, obou přes 100 tisíc. Následují Němci, Poláci či Vietnamci. Rusů bylo na konci roku 2014 evidováno 35 tisíc.

A teď pozor. Jen asi 2,5 tisíce lidí před rokem pobývalo v Česku na základě mezinárodní ochrany. Jinak řečeno, azylanti. To je pouhých 0,6 procenta cizinců. Ještě doplňme – statistici tyto údaje ještě nevedou –, že loni požádalo o azyl 1525 cizinců – nejvíc z Ukrajiny (přes 600), pak z Kuby a Sýrie. A letos v lednu 108 lidí. Tolik k uprchlické "krizi" v Česku.

V aktuálním Ekonomu se můžete mimo jiné dočíst, jaké triky používají pojišťovny, aby nemusely platit za havarované auto. Jaký dopad by mělo vystoupení Británie z EU a na jaké daně Češi často zapomínají, a vystavují se tak hrozbě sankcí. O uprchlících zase někdy příště.

Hezké čtení

Dalibor Martínek, šéfredaktor

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.