Česko zasáhla epidemie nemocí duše, pomoci má reforma za čtyři miliardy

Statistiky z poslední doby vypadají dramaticky: Během patnácti let se v Česku zvýšilo množství lidí ošetřených v psychiatrických ambulancích téměř o dvě třetiny - na 600 tisíc za rok. "Za růstem stojí ale i větší ochota lidí nechat se vyšetřit u odborníka," říká ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Návštěva ordinace psychiatra není takové tabu jako před dvaceti lety. Lidé ochotněji přiznají, že trpí například depresí.

Mnohé duševní choroby se však skutečně vyskytují častěji než dříve. Během deseti let se počet lidí s neurotickými poruchami zvýšil skoro o 30 procent na více než 220 tisíc. Narůstá i množství nemocných se schizofrenií. Navíc k psychiatrovi přichází méně lidí, než kolik by jich odbornou pomoc potřebovalo.

Do ordinace zamíří zhruba každý sedmnáctý obyvatel Česka. Příznaky určité formy deprese jsou však rozpoznatelné u 30 procent osob. Vyplynulo to z nedávného šetření Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a agentury Stem/Mark u vzorku běžné populace. K neohroženějším patřili lidé mezi 35 a 44 lety. Kromě nárůstu duševních chorob je psychiatrie v Česku výrazně podfinancovaná.

Do zdravotnictví se v posledním čtvrtstoletí sice masivně investovalo, ale do psychiatrie nešly téměř žádné peníze navíc. Česko na léčbu duševně nemocných navíc dává jen asi tři procenta z celkového objemu peněz, které tečou do zdravotnictví, což odpovídá zhruba devíti miliardám korun. "To je asi třetina nebo dokonce jen čtvrtina toho, co vynakládají vyspělé země. Při srovnání s postkomunistickými státy jsme zhruba na polovině. Třeba sousední Polsko dává na psychiatrii pět procent zdravotnického rozpočtu," říká psychiatr Martin Hollý. Podle jeho názoru by se mělo Česko dostat alespoň na úroveň pěti procent, tedy k 15 miliardám korun.

Problém je také v rozmístění lůžek po republice. V některých krajích, třeba v Pardubickém, Libereckém nebo Karlovarském, jsou velmi malé lůžkové kapacity. "Když se každá druhá psychiatrická hospitalizace uskuteční 80 nebo i 100 kilometrů od bydliště pacienta, neodpovídá to péči o duševně nemocné v 21. století," podotýká Petr Hejzlar, ředitel organizace Péče o duševní zdraví. Pacient je zcela odtržen od přirozeného prostředí a návrat zpět domů je náročný.

Ambiciózní reforma psychiatrické péče, která se právě rozbíhá, by měla tento stav narovnat a pomoci se začleněním co největšího počtu duševně nemocných do běžného života. V Česku vznikne během deseti let za téměř čtyři miliardy korun z evropských fondů až stovka nových Center duševního zdraví. Budou poskytovat psychiatrickou pomoc, ale i sociální služby. Terénní pracovníci center vyrazí v případě potřeby za duševně nemocnými až domů. Reforma zároveň počítá se snížením počtu lůžek v obřích léčebnách.

* Kdo zaplatí chod nových Center duševního zdraví?

* Proč rozjezd reformy nabírá zpoždění?

* A dočkáme se studie ekonomických dopadů reformy?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. Číslo je ke stažení také v nových aplikacích Ekonomu na iPadu, iPhonu a zařízeních se systémem Android.