Tanzanie prohrává s pytláky. Z turistického ráje se stal hřbitov desítek tisíc slonů

Poslední zveřejněná čísla jsou šokující. Za posledních pět let poklesl počet slonů v Tanzanii o neuvěřitelných 60 procent, přičemž absolutní čísla této pochmurné statistiky jsou ještě hrůzostrašnější. Zatímco v roce 2009 žilo v národních parcích Tanzanie 110 tisíc slonů, což byla jedna z největších populací na světě, v loňském roce se jejich počet snížil na 43 tisíc.

Tanzanie se totiž stala hlavním cílem pašeráckých gangů zaměřených na ilegální obchod se slonovinou. A vláda Tanzanie dosud nenašla účinnou zbraň v boji proti pytlákům, kteří mají moderní techniku a operují na obrovském území. Pašování slonoviny získalo téměř průmyslový rozměr a ochránci přírody upozorňují, že brutální drancování dosáhlo katastrofických rozměrů.

Ilegální obchod se slonovinou sice funguje již tři desetiletí, ale v posledních letech zaznamenal obrovský nárůst. Příčina je jednoduchá. Čína je stále bohatší a tisíce Číňanů jsou ochotní platit za slonovinu obrovské částky.

Zatímco na černém trhu v Tanzanii stojí kilogram slonoviny kolem 500 dolarů, v Číně se cena oblíbené a módní suroviny vyšplhala až na dva tisíce dolarů (byť nyní opět celkem dramaticky poklesla na tisíc dolarů). A protože jeden sloní kel afrického slona váží desítky kilogramů, jedná se o byznys v řádech stovek milionů dolarů. I kvůli tomu je technické vybavení pašeráckých gangů na špičkové úrovni a chudé africké státy v boji s pytláky ztrácejí dech. Za posledních pět let tak zmizelo z tanzanských stepí na 85 tisíc slonů (k rozdílu čísel na začátku textu je třeba připočítat roční přírůstky narozených slonů).

Usvědčená Číňanka

Nejhorší situace je v národním parku Ruaha-Rungwa, kde se počet slonů snížil z 34 tisíc v roce 2009 na pouhých osm tisíc v loňském roce, tedy z původního počtu zůstala pouhá čtvrtina. Obrovské množství slonoviny je ze země pašováno s vědomím mnoha policejních důstojníků a státních úředníků, kteří berou od pašeráckých gangů tučné úplatky. Ostatně velká část pašovaného zboží míří do přístavu v hlavním městě Dar es Salaam, odkud odplouvá do Číny. Jen zřídka je pašerácký gang odhalen. Jedním z mála odhalených pašeráckých bossů se stala Číňanka Jang Feng Glanová, přezdívaná "slonovinová královna", která byla v loňském roce obviněná z pašování slonoviny, když ze země vyvezla více než 700 sloních klů v ceně mnoha milionů dolarů.

Šestašedesátileté ženě, která svůj výnosný byznys skrývala za řadu běžných obchodních aktivit, hrozí 20 až 30 let vězení. Ochránci přírody věří, že šlo o průlomový případ, který pomůže rozkrýt korupční prostředí a odhalit další pašerácké gangy. Tanzanská vláda také zvažuje možnost, že by strážci parků získali status jakýchsi polovojenských jednotek. Ale zatím strážci tahají za kratší konec provazu. Jeden ranger má totiž na starosti zhruba 150 čtverečních kilometrů. Na tak obrovské území samozřejmě nestačí, podle odborníků by měl mít na starosti maximálně 25 kilometrů čtverečních. Teprve pak může být dostatečně efektivní.

Ohrožení turistiky

Zatím je však situace velmi tristní a ochránci přírody se bojí, že brzy pytláci zaútočí také na národní park Serengeti, který je společně se slavným parkem Ngorongoro považován za největší atrakci země. Plenění přírody má výrazný vliv na turistický ruch. Turisté projíždějící národními parky stále častěji míjejí kostry slonů v různém stadiu rozkladu, neboť pytláci si samozřejmě odnášejí pouze kly, zatímco těla mrtvých slonů nechávají na místě. A to není nic, co by turisté chtěli vidět. Současně může mizející populace slonů i nosorožců do budoucna výrazně ohrozit turistický ruch, který je pro ekonomiku země klíčový, neboť do země každý rok přináší dvě miliardy dolarů.

Mezinárodní obchod se slonovinou byl zakázán již v roce 1989. Od té doby řada zemí demonstrativně spálila desítky tun slonoviny zabavené jako kontraband. V posledních letech se k podobným aktům připojila také Čína, která v loňském roce zničila šest tun slonoviny a dalších dvacet tun slonoviny bylo spáleno v Hongkongu. Ničení zabavené slonoviny má ale i své kritiky, neboť údajně zvyšuje cenu slonoviny na černém trhu, a tím zvyšuje zisky pašeráků.

Jolie chystá film

Do boje za ochranu slonů se chystají také filmaři. Zatímco celý svět pobouřil příběh amerického zubaře Waltera Palmera, který coby lovec zastřelil v Zimbabwe lva, mrtvoly desetitisíců zavražděných slonů s uřezanými kly zůstávají ležet v divočině, aniž by to lidé registrovali.

Proto se populární herečka a nyní i režisérka Angelina Jolie rozhodla natočit film podle autobiografické knihy Války v divočině: Můj boj za záchranu afrického přírodního dědictví, kterou napsal slavný keňský ochránce přírody Richard Leakey. Hlavní roli Richarda by měl ztvárnit Brad Pitt a sám legendární Richard Leakey v předvánočním rozhovoru pro stanici BBC potvrdil, že hvězdně obsazený film by mohl sehrát velkou roli, neboť by zburcoval veřejné mínění a následně také politické reprezentace zúčastněných zemí.