Když nerovnost zabíjí

Nobelovu cenu za ekonomii obdržel v letošním roce Angus Deaton za svou "analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu". Zaslouženě. Záhy po říjnovém vyhlášení ceny navíc Deaton publikoval spolu s Ann Caseovou ve Sborníku Národní akademie věd znepokojivou práci - výzkum, který je přinejmenším stejně mediálně zajímavý jako slavnostní předávání ceny.

Na analýze obrovského množství dat o zdraví a úmrtích Američanů ukázali Caseová s Deatonem klesající očekávanou délku života a zhoršující se zdraví u bílých Američanů středního věku, zejména u osob se středoškolským či nižším vzděláním. Mezi příčinami figurovaly sebevraždy, drogy a alkoholismus. Amerika se pyšní tím, že je jednou z nejlépe prosperujících zemí světa a může se pochlubit růstem HDP na obyvatele ve všech posledních letech s výjimkou jediného roku (2009). Známkou prosperity přitom mají být dobré zdraví a dlouhověkost. Ačkoliv však USA vynakládají na lékařskou péči víc peněz na obyvatele než prakticky kterákoliv jiná země (a také vyšší procento HDP), v ukazateli očekávané délky života zdaleka nepatří ke světové špičce. Například Francie vynakládá na lékařskou péči méně než 12 procent svého HDP, oproti 17 procentům v USA. Přesto mohou Američané očekávat, že budou žít o plné tři roky kratší dobu než Francouzi.