Davidson: Obchodník, vlastenec a motorkář

Když bylo Arthuru Davidsonovi 20 let, jezdíval rybařit. Aby se dostal na své oblíbené místo, musel dlouho šlapat na bicyklu. To ho však nebavilo, a tak se spojil s kamarádem z dětství. Společně vymýšleli, jak z jízdního kola udělat motocykl, položili tak základy firmy Harley-Davidson.

Arthur Davidson se narodil v roce 1881 v Milwaukee ve státě Wisconsin. Jeho rodina byla skotského původu. Měl dvě sestry a dva bratry. Původně pracoval jako truhlář-modelář, jeho nejlepší přítel William Harley jako technický kreslič.

O konstrukci motocyklu začali Davidson a Harley uvažovat v roce 1901. Během prvních dvou let se však téměř nepohnuli z místa. Jak uvádí Johnny Leyla v knize Žijící legenda Harley-Davidson, zásadní obrat nastal až v roce 1903, kdy se jim pro jejich záměr podařilo získat strojvedoucího Waltera Davidsona, Arthurova staršího bratra. Scházeli se v prkenné boudě na pozemku Davidsonových rodičů v Milwaukee a ve volném čase, kterého ovšem měli jen málo, vymýšleli motor a motocykl. První exemplář měl rám z bicyklu a nepříliš výkonný jednoválec. Záhy zjistili, že k jízdě do okolních kopců jejich první agregát vůbec nestačí. Objem válce proto zvýšili z 0,1 litru na 0,4 litru. Zdokonalený stroj sice ještě neměl spojku ani převodovku, scházelo mu i odpružení, ale už nepotřeboval, aby mu ve stoupání pomáhala lidská síla.

Během roku 1903 vznikly tři kusy. Jeden získal Arthurův spolužák, další putoval k obchodní firmě C. H. Lang do Chicaga. A byl to právě Carl Hermann Lang, který objevil tržní potenciál nového stroje. Objednal si další dva exempláře a založil první obchodní zastoupení firmy Harley-Davidson.

V roce 1904 museli přátelé kůlnu rozšířit na dvojnásobek původních rozměrů, protože potřebovali vyrobit dalších šest strojů. Jejich motocykly byly od samého začátku považovány za mimořádně spolehlivé a Lang je ponoukal, ať opustí svá povolání a začnou se naplno věnovat byznysu.

Tichý šedý kámoš

Davidsonové si vypůjčili peníze od příbuzných a přestěhovali firmu do nové dřevěné budovy. Zaměstnali prvního dělníka a pověsili své dosavadní profese na hřebík. Harley zkonstruoval odpruženou vidlici předního kola a motocykly se dočkaly také dalších zlepšení. I díky nim vyhrál v červenci 1905 motocykl Harley-Davidson první závod, a to na 15 mil v Chicagu. Od roku 1906 charakterizovala motocykly Harley-Davidson šedá barva. Protože byly poměrně nehlučné, dostaly přezdívku "tichý šedý kámoš" (Silent Gray Fellow). Firma se stále rozrůstala, takže se opět musela přestěhovat. V roce 1907 už zaměstnávala 18 dělníků a vyrobila 150 motocyklů. Její zakladatelé přemluvili nástrojaře Williama A. Davidsona, nejstaršího z bratrů, aby dal vale práci u železniční společnosti a připojil se k nim jako šéf výroby.

Když už byli čtyři, rozhodli se přeměnit podnik v kapitálovou společnost. Na konci roku 1907 byla do obchodního rejstříku zanesena "Harley-Davidson Motor Company Incorporated". Její výrobky pokračovaly ve vynikající závodní kariéře. Přednosti rychlých strojů ocenily i policejní sbory; od roku 1908 dodávala firma motocykly strážcům zákona v Detroitu.

V následujícím roce společnost zaměstnávala 35 pracovníků a vyrobila 1149 motocyklů. Zakladatelům se tak splnil "americký sen" a mohli se pustit do výstavby velké továrny. Technický ředitel Harley ukončil studium a získané vědomosti uplatnil v praxi. Zkonstruoval dvouválcový motor s válci v úhlu 45 stupňů, který pak byl pro firmu charakteristický. Nové modely se staly prodejním šlágrem a firma Harley-Davidson díky nim jako jediná dokázala objemem produkce držet krok s americkou jedničkou, jíž byla značka Indian. Od roku 1912 se začal rozbíhat rovněž vývoz. První evropské zastoupení vzniklo v Anglii, společnost se však prosadila i v Japonsku.

Motorkami proti císaři

Velké zakázky pak přinesla první světová válka. V roce 1917 byl každý třetí motocykl určený pro armádní účely, v roce 1918 už každý druhý. Arthur Davidson usiloval o vojenské zakázky s dvojnásobným zaujetím; byl totiž nejen schopným obchodníkem, ale také nadšeným americkým patriotem. Společnost otevřela speciální školu pro zácvik armádních mechaniků. I první americký voják, který pronikl na území poraženého Německého císařství, jel na motocyklu Harley-Davidson.

Začátek 20. let minulého století představoval pro firmu zlaté období. V roce 1920 dosáhla roční produkce téměř 30 tisíc kusů. Firma zaměstnávala dvě tisícovky dělníků. Její motocykly dostaly nádrž ve tvaru kapky, která se pro značku stala typickou. Obchodní síť, kterou řídil Arthur Davidson, zahrnovala dva tisíce dealerů. Její měsíčník "Enthusiast" vycházel v nákladu 50 tisíc výtisků.

Rostoucí americké bohatství však záhy uštědřilo výrobcům motocyklů těžkou ránu. Jednostopá vozidla rychle vyklidila pozice ve prospěch dvoustopých. Příslušníci středních a vyšších vrstev si ve velkém kupovali nová auta a ojetý automobil byl najednou dostupný téměř každému, kdo nějaké vozidlo potřeboval. Motocyklový trh USA se prudce zmenšoval, čemuž se firma Harley-Davidson snažila čelit vývozem. Podařilo se jí přesvědčit zejména Němce, že vlastník amerického motocyklu stojí na společenském žebříčku výše než ostatní. V roce 1924 vznikl v Berlíně první evropský klub majitelů motocyklů Harley-Davidson a další rychle následovaly.

Pak přišla velká meziválečná hospodářská krize. Odbyt po celém světě se dramaticky propadl, téměř všichni původní američtí výrobci motocyklů zkrachovali. Na drasticky zmenšeném trhu USA se udržely jen dvě firmy - Indian a Harley-Davidson.

Továrna v Milwaukee řešila dopady hluboké recese zkrácením pracovního týdne a tím, že zásadně změnila marketingovou strategii. Zaměřila se na nejbohatší vrstvy a snažila se vzbuzovat emocionální touhu po zboží. Motocykl již neprezentovala jako cenově výhodný dopravní prostředek, ale jako vytoužený módní stroj pro volný čas. Opticky se to projevilo například tím, že její výrobky přestaly být jednobarevné, stříkaly se ve dvou, či dokonce ve třech odstínech a jejich nádrže zdobila nákladná grafika. Motocykly dostaly také četné luxusní doplňky, například ručně nastavitelné odpružení vidlice či indikátor tlaku oleje. Přibylo také zajištění proti krádeži.

Firma nabídla i úplně nový produkt, který se jmenoval "Servi-Car", měl tři kola a sloužil jako malé užitkové vozidlo. Oblíbili si jej zejména drobní obchodníci, řemeslníci a opraváři automobilů. Třicátá léta však pro společnost stejně znamenala permanentní boj o přežití. V roce 1937 navíc zemřel William Davidson, nejstarší z bratrů, šéf výroby a viceprezident.

Druhá světová válka vyvolala v USA válečnou konjunkturu. Továrna měla najednou zakázek dostatek, chrlila motocykly nejen pro americké a kanadské vojenské jednotky, ale také pro britské a jihoafrické. A hlavně pro Rudou armádu, jež odebírala zhruba třetinu produkce. Válečné motocykly dostaly přezdívku "liberátory" a americká armáda je po válce odprodávala po 25 dolarech za kus. V nejrůznějších koutech světa slouží dodnes.

Obrovské pracovní vypětí však v roce 1942 způsobilo smrt Waltera Davidsona, dalšího ze zakladatelů. Jeho nástupcem ve funkci prezidenta firmy se stal William Davidson junior. O rok později dostal infarkt William Harley, který ve firmě od jejího založení zodpovídal za vývoj a konstrukci. Jeho pozici posléze zdědil William J. Harley.

Z hodných hochů se stali divoši

Posledním z původní čtveřice zůstal ten, kdo s celým nápadem přišel, tedy Arthur Davidson. Jako obchodní šéf ovšem musel čelit zásadní změně pověsti motorkářů. Dlouho a pracně budoval pověst firmy jako seriózního dodavatele strojů pro volný čas úspěšných a ctihodných Američanů, jenže pováleční zákazníci se (dílem z vlastního přičinění a částečně kvůli senzacechtivým novinářům) stali symbolem nezkrotného rebelantství a anarchie. Navíc se mnozí Američané načas zamilovali do britských motocyklů, zatímco americký vývoz jednostopých vozidel chřadl. Těsně po válce firma ještě vyráběla přes 30 tisíc motocyklů do roka, v 50. letech produkce klesla pod 10 tisíc.

V roce 1950 zemřeli Arthur Davidson a jeho manželka při dopravní nehodě. Arthurovým nástupcem ve funkci šéfa odbytu se stal jeho synovec Walter Davidson junior. Krize amerického trhu se ovšem prohlubovala. V roce 1953 ukončila výrobu původní společnost Indian a Harley-Davidson se na dlouhou dobu stal jediným nositelem americké motocyklové tradice.

Značka Indian však úplně nezmizela; pod tímto označením se totiž v USA nějaký čas prodávaly stroje vyrobené v Británii. Podobně si v jednom případě počínala i firma Harley-Davidson, která získala 50procentní podíl v italském podniku Aermacchi a zákazníkům nabídla v Itálii vyráběný skútr pod názvem Topper. Pravověrní příznivci americké značky to ovšem nesli s nelibostí.

Akvizice také způsobila, že firma začala pociťovat nedostatek kapitálu.

V roce 1965 se z ní stala akciová společnost. Následně byla začleněná do obří korporace jménem American Machine and Foundry Company (AMF). Staré vedení, složené z potomků zakladatelů, ztratilo volnost rozhodování a postupně se rozešlo. V roce 1973 převzal vedení firmy Dick O'Brien, první prezident, který nepocházel z rodin zakladatelů.

Posledním potomkem původních majitelů, který ve firmě ještě nějakou dobu pracoval, byl William Godfrey ("Willie G.") Davidson, vnuk Williama Davidsona. Willie G. se v 70. letech věnoval navrhování nových modelů motocyklů.

Firmě se však opět nevyhnulo zkoumání slepých uliček, ke kterým patřil například pokus etablovat se i jako výrobce sněžných skútrů. Vlastník ztrácel o motocykly a jejich inovace zájem, což se projevilo tím, že získaly pověst strojů, které jsou oproti zahraniční konkurenci zastaralé a poruchové. V roce 1981 se proto AMF dohodla na odkupu firmy se třináctičlennou skupinou investorů, kterou tvořili někteří lidé ze současného i bývalého managementu, a to včetně Williama G. Davidsona. Ten pak zůstal viceprezidentem a šéfem konstrukčního týmu až do roku 2012, kdy odešel do důchodu, ale zůstal "ambasadorem" značky. Z ní se ovšem stalo tak trochu retro.

Firma se totiž na jednu stranu poučila u japonských výrobců o zásobování díly a výrobě v režimu "just in time", zároveň však část produkce začala balit do nostalgického designu. Navíc se jí podařilo přesvědčit prezidenta Ronalda Reagana, aby uplatnil prohibitivní clo na velké japonské motocykly. Firma Harley-Davidson si tak v USA znovu dobyla pozici jedničky na trhu motocyklů o objemu nad 750 kubíků. V důsledku světové finanční krize sice společnost v roce 2009 čelila vážným potížím a ohlásila masivní propouštění, opět však přežila.

Když v roce 2013 slavila firma své 110. výročí, sjelo se do Vatikánu 800 motocyklistů na strojích Harley-Davidson. Papeži Františkovi věnovali model Dyna Super Glide. Svatý otec ho loni vydražil za 241 500 eur a výtěžek věnoval římské charitě.

35 .mil. USD
Tolik firma vynaloží do konce roku na restrukturalizační opatření a snížení počtu pracovníků.

Harley-Davidson

- Americký výrobce motocyklů.
- Firma vznikla v roce 1903, kdy ji založili Arthur Davidson a William Harley.
- Ve třetím čtvrtletí 2015 firma vytvořila čistý zisk 140 milionů dolarů (3,3 miliardy Kč), což představuje meziroční pokles o 6,5 procenta.
- Prodej motocyklů Harley-Davidson ve třetím čtvrtletí roku 2015 klesl více než o procento na 72 200 strojů.
- Firma předpokládá, že v celém letošním roce dodá prodejcům a distributorům po celém světě zhruba 265 tisíc motocyklů.

Motorka musí vzbuzovat touhu. Arthur Davidson

Arthur Davidson byl nejen schopný obchodník, ale také velký vlastenec a vypravěč příběhů. To se projevovalo i v reklamách a v obsahu firemního časopisu.

Papež František dostal v roce 2013 motocykl Harley-Davidson.

V posledních letech se firma Harley-Davidson veze na vlně retro. Na snímku model z roku 2016.

Foto: Harley Davidson, ČTK, Profimedia.cz