Projekt českého biologa má na dosah Nobelovu cenu. Za kontroverzní genetické úpravy

Odhadovat, kdo získá Nobelovu cenu, je vcelku oblíbená zábava. A před slavnostním vyhlašování laureátů ve švédském Stockholmu se pravidelně množí spekulace. Vcelku seriózní prognózy už více než deset let vytváří společnost Thomson Reuters. A nyní ukázala na výzkum, do něhož se výrazně zapojil i český vědec.

Společnost Thomson Reuters zveřejňuje své odhady pravidelně od roku 2002 a vychází přitom z citovanosti vědeckých prací. Mnohdy vybírá tři laureáty pro každý obor. V 37 případech se trefila, byť laureáti někdy neuspěli v daném roce, ale až v letech následujících. Když necháme stranou jména, ale budeme se soustředit jen na zaměření výzkumu, trefila se společnost Thomson Reuters v 21 z 52 případů.

Letos kromě jiného spekuluje i o ceně pro Jennifer Doudnaovou a Emmanuelle Charpentierovu za metodu umožňující upravovat dědičnou informaci. Postup označovaný zkratkou CRISPR se zrodil v laboratoři v roce 2012 a letos ho čínský tým využil při úpravě dědičné informace lidského embrya, což řada vědců odsoudila jako neetické. Metoda však má před sebou velkou budoucnost. Mohla by se využívat při léčbě vrozených chorob.

Na objevu metody se výrazně podílel i český vědec Martin Jínek, který působil v Berkeley a nyní pracuje na Curyšské univerzitě ve Švýcarsku. "Pomocí této metody se přímo opraví genetická mutace odpovědná za určitou nemoc," vysvětluje Martin Jínek.

Proti udělení Nobelovy ceny za metodu CRISPR mluví především to, že od objevu uplynuly teprve tři roky. Lze předpokládat, že se Jennifer Doudnaová ocenění dočká, ale spíše až v dalších letech. K tomu se na webu časopisu Nature ostatně přiklání i chemik z Kalifornské univerzity Sam Lord, který také pravidelně zveřejňuje své odhady oceněných. "Je příliš brzy," je přesvědčen.

To, že by případnou část ceny získal také Martin Jínek, však není příliš pravděpodobné. Ovšem jen samotný podíl na výzkumu oceněném nobelovkou lze považovat za obrovský úspěch a cennou referenci do budoucna.

A kdo další se podle Thomson Reuters může dostat mezi letošní laureáty? V medicíně třeba Jeffery I. Gordon za výzkum souvislosti vnitřní mikroflóry člověka s obezitou a zdravím obecně. Nobelovu cenu za fyziku má podle odhadů získat Zhong Lin Wang. Vytvořil miniaturní baterie na bázi nanotrubiček, které by se časem mohly využívat třeba v mobilních telefonech.

V oboru ekonomie je na seznamu kandidátů Charles Manski. Věnuje se mimo jiné tomu, jak sociální politika ovlivňuje rozhodování lidí. A na výzkum motivace lidského jednání sází i další odhady. Kromě Manskiho mají šanci Richard Blundell, který se zaměřuje na vliv politiky na pracovní trh, nebo John List. Ten zkoumal, jak chování lidí zapadá do ekonomických teorií.

Další spekulace o laureátech určitě ještě v příštích dnech přibudou. Od 5. října si ale správnost odhadů budeme moct ověřit ve skutečnosti. Vyhlašování začne Nobelovou cenou za medicínu a v následujících dnech bude pokračovat dalšími cenami.