24 hodin v Alexandrii: Proslulá knihovna vstala před třinácti lety z popela

Slavná starověká knihovna chránila největší a nejslavnější sbírku knih antiky. V době Caesara v ní bylo uloženo neuvěřitelných 700 tisíc rukopisů, které mapovaly veškeré tehdejší vědění. Jenže ve 4. století knihovna s celým duchovním pokladem lehla popelem a nezbylo z ní vůbec nic. Jen blednoucí vzpomínka.

Situace se změnila až ke konci 20. století, respektive v polovině 70. let, kdy se objevil smělý nápad slavnou knihovnu obnovit. Tato myšlenka o několik let později nadchla tehdejšího egyptského prezidenta Husního Mubáraka, neboť projekt představoval další krok k posílení prestiže a atraktivity jeho země

A současně mohl obnovit multikulturální charakter města, které bylo v první polovině 20. století plné cizinců, hlavně Arménů, Řeků, Židů či Britů, kteří však byli po revoluci v roce 1952 vyhnáni ze země.

Sluneční hodiny

Projekt výstavby nové knihovny dostal zelenou. Egyptská vláda s pomocí organizace UNESCO vybrala v roce 1988 projekt moderní knihovny (prestižní architektonické soutěže se zúčastnilo přes tisíc architektů). Stavět se začalo v roce 1995 a o sedm let později vznikla nedaleko místa původní knihovny působivá stavba, která se stala jednou z nových dominant města.

Knihovna má tvar obřích slunečních hodin, které jsou namířené k moři a které mají průměr 160 metrů. Navíc celý strop je prosklený, zatímco stěny knihovny zdobí písmena z více než sto druhů různých jazyků.

Štědrý dar z Francie

Celá stavba stála 220 milionů dolarů, přičemž na jejím financování se podílela řada arabských států. Proslulé evropské knihovnické instituce do Alexandrie přispěly zasláním statisíců svazků knih. Největší dar přišel z Francie, tamní národní knihovna nově zrozené sestřičce darovala půl milionu knih.

Alexandrie

Prohlédnout fotogalerii

Celkový úložný prostor je ovšem vybudován zhruba pro osm milionů knih a zatím je zaplněn z pouhých 20 procent. Samotná knihovna, která dostala nové jméno Bibliotheca Alexandrina, má 11 pater a do prosklené vzdušné studovny s plochou 70 tisíc čtverečních metrů se vejde několik tisíc lidí.

Archiv lidského vědění

Moderní knihovna není jen sbírkou knih, v objektu sídlí řada muzeí, v nichž jsou vystaveny staré tisky a unikátní rukopisy, součástí budovy je také planetárium či řada sálů určených pro výstavy současného umění. A nechybí ani speciální laboratoře na restaurování starých tisků.

Vedle snahy o záchranu knižního kulturního dědictví je nová knihovna orientována také na moderní technologie a obsahuje velkolepý internetový archiv, který je souhrnem stávajícího lidského poznání, a koresponduje tak s posláním původní, starověké knihovny.

Prestižní kulturní instituce chce být i místem dialogu a porozumění mezi kulturami a národy, což je však v dnešní egyptské realitě mimořádně náročný, ne-li spíše nadlidský cíl a úkol.