Jak se žije novodobé české šlechtě? Jedni budují rodinné sídlo, druzí úspěšně podnikají

Miliardář Tomáš Chrenek bydlí s rodinou v bývalém vládním zámku v Kolodějích. Majitel Třineckých železáren a sítě nemocnic Agel ho i s přilehlou oborou koupil od restituenta Vítězslava Kumpery téměř za čtvrt miliardy. V barokní stavbě se počátkem 90. let rodila kuponová privatizace, později se tam konala zasedání vlády. Nyní se ze zámku stalo exkluzivní místo k bydlení.

"Oceňuji historii tohoto objektu, navíc k němu patří i myslivecká obora," pochvaloval si před časem Chrenek bydlení na zámku v Lidových novinách. Zdůraznil, že Koloděje jsou pro něj místem, ze kterého by se už nechtěl nikam stěhovat. Kromě bydlení tam vybudoval i zázemí pro některé ze svých firem.

A Chrenek není rozhodně sám. Lovecký zámeček Bon Repos nedaleko Staré Lysé dnes patří britskému podnikateli Charlesi Butlerovi, spoluzakladateli firmy Datart. Zájemci si luxusně zrekonstruovanou památku, kterou založil hrabě František Antonín Špork, mohou pronajmout na soukromou akci.

Oslava v soukromí

Řada novodobých šlechticů si na pečlivém střežení svého soukromí velmi zakládá. To je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč si exkluzivní sídlo pořizují. Ne každý podnikatel má dost peněz, aby si koupil vlastní zámek. I pro takové případy existuje řešení.

Zástupce tradičního šlechtického rodu Jiří Lobkowicz vlastní už tři zámky, čtvrtý nyní koupil a pomáhal rekonstruovat pro skupinu investorů. "Zámek v Žehušicích s přilehlou oborou je exkluzivní místo, které si mohou zájemci pronajímat. Poptávka po podobných uzavřených areálech poroste," říká Lobkowicz. Rozhodně nemá obavy, že by se peníze vložené do nákladné rekonstrukce nevrátily. Podnikatelé nebo hvězdy showbyznysu prostě nechtějí pořádat oslavy na veřejných místech, kde je mohou obtěžovat novináři. Za soukromí si rádi připlatí.

Další byznysmeni chtějí využít zámek pro svou reprezentaci nebo vložit přebytečné peníze do něčeho smysluplného. Třeba jako podnikatel v teplárenství a majitel firmy TTS Richard Horký, který nyní rekonstruuje zámek v Dukovanech. "Je škoda, aby taková památka chátrala," podotýká Horký.

Peníze utopené v rekonstrukci

Nákup zámku může vyjít na stamiliony. Ale mnohdy paradoxně postačí částka, za kterou by se dal pořídit luxusnější pražský byt. Třeba někdejší politik Ivan Pilip koupil zámek v Trnové za 7,5 milionu. Jenže jak potvrzuje většina majitelů zámků, které týdeník Ekonom navštívil, náklady na rekonstrukci jsou většinou několikanásobně vyšší.

Ve většině případů jde sice o kulturní památky, takže by se na rekonstrukci daly čerpat i dotace, ale jejich výše bývá zanedbatelná. "Když jsem chtěl dělat novou střechu za 10 milionů, šlo by zhruba o 150 tisíc," vysvětluje majitel mělnického zámku Jiří Lobkowicz, proč nemá chuť zdržovat se složitým papírováním, které udělení dotace doprovází.

Problémy může podle Pilipa působit i fakt, že zásadnější rekonstrukci je zpravidla potřeba udělat naráz. V případě zámku v Trnové šlo o totální ruinu, takže se rozhodně nedalo postupovat po etapách. "Znám však majitele zámků, jako je například Karel Roden a další, kteří nemovitost opravují kousek po kousku," podotýká Pilip, který nakonec prostavěl 60 milionů.

Jak dlouho a kolik úsilí stálo Pavla Ondráčka udělat ze zchátralého zámku v Dětenicích nejnavštěvovanější památku v Královehradeckém kraji? 

Jaké je oblíbené místo šlechtice a finančníka Jiřího Lobkowicze na zámku v Mělníku, který vlastní? 

Proč se chce někdejší politik Ivan Pilip svého zámku zbavit?

Odpovědi na tyto a další otázky týkající se života a plánů nové české šlechty naleznete v letním dvojčísle týdeníku Ekonom. Koupit si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.