Cena za klimatizaci: Pokud svět napodobí USA, hrozí mu energetický kolaps

Američané milují klimatizaci, přestože Evropané žijící ve stejném klimatickém pásmu upřednostňují obyčejné topení. Na první pohled nic, co by mělo vzbuzovat větší zájem. Lidé jsou zkrátka různí. Přesto to někteří odborníci považují za významné, a někteří dokonce vidí možné dalekosáhlé důsledky.

Zdánlivě nevýznamná věc může mít globální dopad v případě, že rychle bohatnoucí země Asie - kde je ještě ke všemu klima často nejen horké, ale také vlhké - si vezmou z USA příklad. "Zatímco Američané se totiž cítí nejlépe při teplotě okolo 21 stupňů Celsia, Evropanům by byla zima," říká Michael Sivak z University of Michigan. "U nás je tato teplota nastavená stále, v Evropě si lidé v zimě nastavují nižší, v létě vyšší," dodává.

"Spojené státy jsou bohatá země," konstatuje Stan Cox, který se specializuje na výzkum klimatu v interiérech. "Kdyby se vývoj v Indii, Indonésii a Brazílii ubíral stejným směrem, museli by tam zvýšit výrobu elektrické energie o 100 procent a ještě by k tomu potřebovali produkci Velké Británie, Itálie, Mexika a celé Afriky."

Klimatizační jednotky představují velkou energetickou zátěž i v USA. Nejvíce v jižních státech, kde je jimi dnes již vybaveno téměř 100 procent domácností, zatímco začátkem 80. let minulého století to bylo jen přibližně 75 procent. Tady již je potenciál dalšího růstu prakticky vyčerpaný, velkou rezervu má ale ještě Západ.

Tady má klimatizaci jen asi 60 procent domácností a křivka vybavenosti míří strmě vzhůru. Celostátní průměr vybavenosti okenními nebo centrálními jednotkami je 87 procent. Výdaje na regulaci teploty v interiérech tvoří 46 procent celkových výdajů Američanů za energii - dohromady jde o 11 miliard dolarů ročně. Domácí klimatizační jednotky spotřebují okolo pěti procent produkce elektřiny USA.

Federální ministerstvo energetiky situaci nepodceňuje a vydává doporučení, jak na provozu ušetřit. Na prvním místě jde o instalaci programovatelných jednotek, zbytek ale představují opatření, která už jsou v Evropě běžná: izolace domů, vícevrstvá dokonale těsnící okna atd. Stavební zvyklosti jsou totiž zatím v USA velmi odlišné.

Spotřeba v USA i tak už zřejmě příliš neporoste, v mnoha ostatních zemích - zejména těch, které se nacházejí v tropech a subtropech - se očekává dramatických růst. Michael Sivak vytipoval, že jde přibližně o 170 států, a spočítal, že k tomu, aby byly ostatní země vybaveny klimatizací tak jako Spojené státy, musela by jejich energetická spotřeba pro tyto účely vzrůst o pětačtyřicetinásobek spotřeby v USA.

Někteří odborníci navíc upozorňují, že ve skutečnosti by to mohlo být ještě o dost více, pokud se opravdu výrazně projeví trend globálního oteplování. I Sivak říká, že jeho výpočty jsou jen orientační, protože nepřihlížejí k místním specifikům.

Názory na prospěšnost klimatizace interiérů se různí. Existují studie, podle nichž zvyšuje pracovní výkonnost, a dokonce snižuje nemocnost a počet úmrtí. Nechybí ale ani názory, že za takovými výsledky stojí výrobci jednotek.

Jiné studie naopak upozorňují na rizika. Někteří lidé špatně snášejí přechody mezi venkovním prostředím a klimatizovaným prostorem. Hygienici také upozorňují na tzv. syndrom nemocných budov (Sick Building Syndrome - SBS). Postihuje obyvatele moderních nebo modernizovaných objektů a - kromě dalších faktorů - má pro jeho vznik nemalý význam právě klimatizace. Špatně udržované jednotky dokonce mohou být zdrojem smrtící legionely.

V každém případě představuje klimatizace do budoucna problém. Stan Cox tvrdí, že kdyby ostatní země šly ve stopách USA a směřovaly k 87procentní vybavenosti domácností klimatizačními jednotkami, do roku 2050 vzroste kvůli tomu spotřeba energie nejméně desetkrát - tím spíš, že většina rychle se rozvíjejících velkoměst se nachází v tropech a subtropech.

Američtí odborníci soudí, že prvním krokem by mělo být zvyšování energetické efektivnosti jednotek a přijetí evropských zvyklostí. Mnozí ale tvrdí, že by se mělo jít ještě dál. Regulovat prostředí ve svých stavbách uměly i staré civilizace a mnohé jejich zkušenosti by se daly využít v dnešních stavbách. Nejen u nás se ale zatím ubíráme opačným směrem: klimatizační bedny se objevují i tam, kde jsme se bez nich dosud dobře obešli.