Jste Řek a chcete dělat vědu? Utíkejte do ciziny, radí svým krajanům fyzik Koutris

Dnes komplikuje práci řeckých vědců hlavně nedostatek peněz. "Laboratoře se neobnovují, takže zastarávají. Platy jsou nízké. Kolikrát těžko pokryjí základní živobytí," říká Efstratios Koutris.

Mnoho jeho kolegů ve věku kolem 35 let stále zůstává s rodiči, protože nemají peníze na to, aby se osamostatnili a založili si vlastní rodinu. A nejde jen o vědce. Nezaměstnanost mladých Řeků nyní dosahuje 50 procent.

Řečtí vědci proto ve velkém odcházejí do ciziny. Míří hlavně do Velké Británie, Německa, Švédska, do Kanady nebo do Spojených států. "Naštěstí máme velmi kvalitní vzdělávací systém, takže se v cizině uplatníme vcelku dobře," míní Koutris.

Ani před krizí však nebyly podmínky pro vědu ideální. "Řecko se stalo svobodnou zemí až v roce 1974. Během dvacátého století se u nás střídaly světové a občanské války, nakonec zemi ovládla vojenská junta. Teprve po jejím pádu v polovině 70. let bylo více prostoru věnovat se bádání," upozorňuje Koutris. Když přišlo období prosperity, snažili se lidé především investovat do dětí, získat pro ně to nejlepší. I díky tomu vznikl systém klientelismu.

Politik třeba požadoval podporu a výměnou za to dotyčnému nabídl dobré místo pro syna ve veřejném sektoru. "Byl to běžný obchod a nevyhnul se ani univerzitám, které byly velmi propojené s politikou," říká fyzik. Člověk se třeba nemohl stát profesorem bez toho, že by měl podporu od politických sil ovládajících univerzitu.

O návrat do Řecka usiloval například jeden z nejlepších fyziků na světě Dimitris Nanopoulos. Působil ve švýcarském CERN, v Cambridge a na Harvardu. Ale místo na univerzitě nezískal. "Oficiální důvod zněl: nemáme žádné volné pozice. Nicméně šlo o politické rozhodnutí. Kdyby přijali Nanopoulose, přišli by někteří političtí dinosauři o své velké platy," vysvětluje Koutris.

Česko během posledních let vybudovalo skoro 50 nových vědeckých center za peníze z evropských fondů. Podobné období prosperity prožívalo před dvaceti lety i Řecko. Mnohá výzkumná pracoviště se postavila, další modernizovala.

"Kdyby za Prahou místo moderního centra ELI stály dvacet let staré lasery, žádní vědci z ciziny by se do Česka nehrnuli," je přesvědčen Koutris. A v takové situaci je nyní Řecko.

- Jak se liší přístup k vědě v Česku, Řecku a Švédsku?

- A kudy by mohla vést řecká cesta z krize?

Rozhovor s Efstratiosem Koutrisem najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Koupit si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.