Téměř po dvou letech existence zákona o obětech trestných činů chystá ministerstvo spravedlnosti jeho první rozsáhlejší novelu. Hlavním důvodem je, že přesně neodpovídá směrnici Evropské unie, ze které původně vychází. "Předpokládané změny dále vycházejí z poznatků praxe, které byly ministerstvem shromážděny po roce jeho účinnosti," uvádí Jiří Hovorka z ministerstva spravedlnosti.

První důležitou změnou, která se chystá, je rozšíření okruhu zvlášť zranitelných obětí. Jde o osoby, u kterých lze předpokládat vyšší míru újmy způsobené trestným činem než u ostatních, hlavně kvůli jejich věku, rozumové vyspělosti a životní situaci.

Typickým příkladem jsou děti, ale patří sem například také handicapované osoby, oběti obchodování s lidmi nebo oběti sexuálních deliktů, typicky znásilnění. Zákon těmto osobám přiznává zvláštní práva, jako jsou třeba právo na bezplatnou odbornou pomoc, právo na zabránění kontaktu s pachatelem nebo zvláštní zacházení při výslechu.

Senioři budou zvláštní oběti

Nově by měli do této zvláštní kategorie spadat také oběti teroristických útoků, lidé poškození zločiny spáchanými ve prospěch organizované skupiny a také oběti tzv. hate crimes, tedy útoků motivovaných příslušností k jinému národu, rase, etnické skupině, náboženství apod.

Zvláštní status by měli mít i senioři starší 60 let. Podle předkladatelů zákona se totiž právě oni stávají čím dál častěji oběťmi trestné činnosti, nejčastěji krádeží a loupeží, ale také násilných zločinů.

"Rozšíření okruhu zvlášť zranitelných obětí vítáme, neboť zejména oběti z řad seniorů jsou v poslední době našimi častými klienty. Tato specifická skupina byla do tohoto okruhu zařazena také proto, že vlivem demografických změn budou senioři ve společnosti zastoupeni stále více," uvedla Jana Libíčková, zástupkyně ředitelky Probační a mediační služby ČR.

Ne všichni ale takovou změnu podporují. Podle Petry Vitoušové, prezidentky Bílého kruhu bezpečí, je současná úprava dostatečná. "Osobně se trošku obávám, aby rozšiřování okruhu zvlášť zranitelných obětí neodstartovalo proces, jehož konec bude v nedohlednu. Při výkonu spravedlnosti v praxi by mohlo docházet až k devalvaci statusu oběti a respektu k ní," říká.

Poskytování peněz se zlepší

Díky novele by se také mělo zlepšit poskytování finanční pomoci obětem ze strany ministerstva spravedlnosti. Sami autoři zákona uvádí, že vyřizování žádostí je kvůli formalitám často pomalé a neefektivní. Praxi komplikuje třeba to, že oběti mají automaticky ze zákona právo být přítomny dokazování. Ačkoliv naprostá většina lidí toho nevyužívá, ministerstvo musí pokaždé žadatele informovat o provádění důkazů, což řízení prodlužuje. "Návrh by proto měl umožnit provádět dokazování za přítomnosti oběti, pouze pokud o to výslovně požádá. Takové řešení do značné míry negativní projevy odstraňuje a přitom plně zachovává možnost žadatele využít svých procesních práv, pokud o to stojí," řekl Hovorka.

Další problém je v tom, že státní orgány mezi sebou nedovedou účinně sdílet potřebné informace. Pokud se tedy oběť žádající o peníze v průběhu řízení přestěhuje, ministerstvo často neví, kam má doručovat písemnosti, protože zákon pro něj nezakotvuje automatický přístup k údajům v základních registrech obyvatel. To by se mělo díky novele změnit.

Pomoci by mělo také zavedení možnosti v určitých případech obnovit řízení a vydat nové rozhodnutí o žádosti. Podle současné úpravy totiž nemůže ministerstvo spravedlnosti dodatečně změnit rozhodnutí o nesprávně vyměřené částce.

Potřebné informace v pravý čas

Po dvou letech účinnosti zákona se také ukázalo, že obětem chybí některé důležité informace. Nově bude tedy policie muset poškozené informovat také o nejblíže dostupných pobytových službách a poskytovatelích lékařské péče. "Policie je často první subjekt, se kterým se oběť setká. Pokud bude disponovat průběžně aktualizovaným seznamem pobytových služeb a služeb lékařské péče, může významně napomoci lidem v mezních životních situacích řešit akutní dopady trestného činu. Zejména pro oběti domácího násilí je tato informační povinnost opravdu důležitá," říká Libíčková.

Reálný přínos informační povinnosti, tak jak funguje dnes, je ale podle předkladatelů malý. Oběti jsou prý hned od počátku zahlcovány nepřeberným množstvím informací, a to často i těmi, které se jich vůbec netýkají. "To má ve spojení s nepříznivým psychickým stavem oběti vyvolaným trestným činem za následek, že oběť není schopna v tak krátké době po jeho spáchání veškeré užitečné informace vstřebat a pochopit, pročež má o svých právech a o tom, co se od ní v řízení vedeném proti pachateli očekává, jen pramalou představu," uvádí se v důvodové zprávě. Novela proto výslovně zavádí možnost vyrozumívat oběti pouze o tom, co je pro ně v dané fázi případu užitečné.

Novinkou také bude, že policie bude muset na žádost poskytnout oběti informace o povaze obvinění vznesených proti pachateli a době a místě konání soudu. "Poškozenému v trestním řízení náleží důstojné postavení. Už jenom proto, že jemu se stal trestný čin a s ním související újmy. Neměl by proto zůstávat pouze objektem zájmu orgánů činných v trestním řízení například v postavení svědka," vysvětluje Vitoušová s tím, že uspokojení svých nároků může poškozený dosáhnout jen tehdy, pokud je včas a srozumitelně informován.

Článek vyšel 30. července v časopise Ekonom.

Související