Česko mozky vyváželo, nyní je začíná dovážet. Třeba z Řecka

Výzkumníci jsou hodně mobilní. Když se někde začnou škrtat výdaje na vědu, mohou snadno sbalit kufry a vydat se jinam, za lepšími podmínkami. Nyní často míří třeba právě do České republiky. "V minulosti jste mozky vyváželi, nyní je i dovážíte," upozorňuje na obrat Robert-Jan Smits, šéf pro výzkum a inovace Evropské komise.

Jako magnet podle něj působí třeba výzkumné centrum ELI, kde vyrůstá nejvýkonnější laser na světě. A podobné je to v případě dalších nových laboratoří.

Česko funguje jako lákadlo, protože tady v poslední době za evropské peníze vyrostla řada unikátních pracovišť. Navíc zdejší výdaje na vědu nyní rostou a mají se zvyšovat i v následujících letech. Podpora výzkumu je ostatně podle Smitse jediný způsob, jak může naše země uspět v mezinárodní konkurenci. Nemáme velké zásoby nerostných surovin a ani zdejší mzdy už nejsou příliš nízké.

"Česko má šanci konkurovat zbytku světa snad jen tím, že bude chytřejší a vytvoří znalostní ekonomiku," myslí si Smits. K tomu je potřeba mít prvotřídní vzdělávací systém a investovat do vědy. Robert-Jan Smits by podobné směřování doporučoval i Řecku, které stojí na hranici krachu.

Vlády ale v případě ekonomických problémů zpravidla začnou krátit peníze na vědu a vzdělávání, což se ostatně nyní děje i v Řecku. Krátkodobě se ušetří, ale z dlouhodobého hlediska dochází k velkým ztrátám.

Smits připomíná, že se pro opačný přístup se rozhodli před časem ve Finsku a vyplatilo se to. Země na začátku 90. let čelila velkému hospodářskému propadu, protože její ekonomika byla silně navázána na rozpadající se Sovětský svaz. Tehdejší finský premiér přišel s ambiciózním plánem: šetřil a škrtal všude kromě vzdělávání, vědy a inovací. Těmto třem oblastem naopak peníze přidal.

Finsku se začalo dařit v technologiích a společnost Nokia slavila úspěchy s mobilními telefony. Stala se vůbec největším výrobcem na světě. Později se sice Nokia dostala do velkých problémů, ale ty byly způsobené především tím, že neudržela tempo v inovacích. Její výrobky po nástupu iPhonu od firmy Apple přestávaly být atraktivní pro běžné zákazníky. Takže investice do vědy se vyplatí a v krizi obzvlášť. Je však otázka, zda to vezmou v Řecku v úvahu.

Jak přitáhnout mladé lidi k vědě?

Proč Evropa vsadila na nový materiál grafen?

K čemu využívají americké univerzity granty Evropské výzkumné rady?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom v rozhovoru s Robertem-Janem Smitsem. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.