24 hodin v Marrákeši: Rozpálené centrum Maroka nevychladne ani přes noc

Zatímco celá severní Afrika se po revolučním jaře 2011 propadla do chaosu, v Egyptě se v regulérních volbách chopila moci opět armáda, v Libyi probíhá válka všech proti všem a značně neklidné je i jinak hodně "evropské" Tunisko, Maroku se revoluční vlna téměř vyhnula a je dále oázou klidu a stability.

Samozřejmě i v Maroku proběhly na jaře 2011 demonstrace, ale protestující nevolali po odstranění vlády či krále, pouze žádali více svobody a sociálních jistot, což jim král ochotně slíbil, byť ke splnění slibu ještě nedošlo.

Stabilita v nestabilním regionu

Díky stabilitě přitahuje Maroko evropské investory, zvláště v oblasti turismu - neboť je výhledově důvěryhodnějším regionem než Tunisko či Egypt. Král Muhammad VI. turistický ruch výrazně podporuje a sám vyhlásil program, v jehož rámci by měl počet turistů v roce 2020 překonat hranici 20 milionů.

Bouřlivě se staví nejen kolem Agádíru, kde vzniká v zátoce Taghazout obří rekreační komplex s designovými hotely, rezidenčními vilami a golfovým hřištěm. Další nové hotely či kongresové centrum se staví v samotném Marrákeši a například francouzská automobilka Renault přesunula před dvěma lety do severního Maroka výrobu levných modelů značek Dacie a Renaultu. Nová továrna by měla vyrábět 150 tisíc aut ročně.

Horko jako v pekle

Na rozdíl od marockých letovisek na pobřeží Atlantského oceánu, jako jsou Agádír či Essaouira, či hlavního města Rabatu, leží Marrákeš ve vnitrozemí, takže jarní a letní teploty jsou zde značně vysoké. Například letos v květnu stoupaly denní teploty ve stínu k neskutečným 47 stupňům, zatímco ještě v devět večer byla teplota v rozpáleném městě 39 stupňů a o půlnoci 33 stupňů.

Město je plné bujné zeleně a parků, vysoká teplota se zde tudíž drží také v noci a neklesá tak rychle, jako je to běžné v poušti bez vegetace. Průměrná denní teplota v červenci a srpnu činí neuvěřitelných 38 stupňů. Přesto byl Marrákeš vždy jakýmsi srdcem Maroka. Tady se křížily karavany, fungovaly zde největší trhy a dnes přitahuje Marrákeš největší pozornost turistů.

Ve městě jsou desítky luxusních hotelů (celkový počet hotelů přesahuje 400, počet lůžek 80 tisíc). A staví se bouřlivě dál, v roce 2012 bylo v Marrákeši otevřeno na 20 nových hotelů. Navíc si ve městě pořizuje svou rezidenci spousta bohatých Francouzů. Zatímco před čtvrtstoletím zde žádní cizinci nežili, dnes má ve městě nemovitost na čtyři tisíce cizinců a Marrákeš získává přezdívku africké St. Tropez.

Obchodní srdce města

Většina luxusních hotelů a rezidenčních domů stojí na okraji města, v moderní zástavbě uprostřed bohatých palmových hájů. Turisty však láká k návštěvě především stará, opevněná část města, které se v arabském světě říká medina a jejímž centrem je proslulé náměstí Jemaa el-Fna.

Medina v Marrákeši je jednou z největších na světě a už od středověku zde fungovaly obrovské trhy zvané súky. Také v současné době jsou místní řemeslnické dílny a trhy srdcem města a pracuje v nich na 50 tisíc lidí. Vedle potravin a koření jsou hlavními komoditami předměty z kůže, keramika, šperky a umělecké zboží.

Přestože většina předmětů je tradičních, v súkách je možné koupit také spoustu designových předmětů, které zajímavě zpestří evropské interiéry, ať už to jsou nejrůznější lampy, koberce, či "starožitné" kusy nábytku.

Na náměstí Jemaa el-Fna

Velkým zážitkem je večerní návštěva náměstí Jemaa el-Fna, které bylo proslulé již v dobách středověku. Zatímco tehdy na něm probíhala veřejná bičování, popravy a třeba na jedné straně náměstí stály kůly s nabodnutými hlavami, dnes patří náměstí nejrůznějším umělcům a především gastronomii, neboť je plné stánků, v nichž se každý večer peče a smaží.

Oblíbenou specialitou jsou pečení šneci, tradiční marocká polévka harira či pečené jehněčí maso. Zatímco u stánků se občerstvují turisté i místní, další atrakce, jako jsou třeba "tetování" henou či předvádění kober, jsou určené pouze pro cizince.