Nakoupit zemědělskou půdu za výhodnou cenu, vydělávat na nájemném a po letech ji prodat za miliony korun. Takováto investice láká čím dál tím více zkušených podnikatelů, ale i běžných lidí, kteří se po letech "krize" konečně nebojí sáhnout na své úspory nebo se zadlužit u banky. Průměrné desetihektarové pole přijde na 1,5 milionu korun a při předpokládaném zdražování se dá výhodně prodat už za několik let.

Ceny tuzemské zemědělské půdy jsou přes dosavadní kontinuální růst zatím několikanásobně nižší než v sousedním Německu nebo Rakousku, ale i v dalších západoevropských zemích. Experti předpokládají, že se v horizontu několika let mohou postupně dostat na jejich úroveň.

Ostatně podle údajů poradenského portálu Farmy.cz, který pravidelně monitoruje tržní ceny zemědělské půdy, se cena za hektar loni meziročně zvýšila o 12,5 procenta na 139 590 korun. V porovnání s rokem 2004 se dokonce zdvojnásobila. "Dá se předpokládat, že ceny zemědělské půdy porostou i v dalších letech. Jakou rychlostí, se ale nedá přesně odhadnout," říká zakladatel portálu Farmy.cz Jaroslav Urban.

V současné době je v Česku zhruba 4,3 milionu hektarů zemědělské půdy, o které se dělí asi tři miliony vlastníků. Najít ten správný pozemek pro investici je kvůli masivnímu zájmu čím dál těžší. Experti z trhu proto upozorňují na mnohá rizika, která mohou zejména neznalé investory při nákupu pozemku čekat.

"Problém může nastat už při hledání pozemku v mapě. Pokud se investor nevyzná v tom, která mapa je které nadřazená, může si myslet, že kupuje ornou půdu, ve skutečnosti ale parcela zasahuje do křoví," vysvětluje jeden ze spoluzakladatelů Českého fondu půdy, který spravuje pro desítky investorů pozemky v hodnotě přes čtvrt miliardy korun.

Častým problémem jsou také exekuce, uvalené na poslední chvíli na původního majitele pozemku. Pokud kupující vyplácí část sumy při podpisu kupní smlouvy a průběžně nehlídá aktuální údaje o pozemku v databázi katastrálního úřadu, může přijít o své peníze.

"Další důležitá věc je kvalita půdy. Řada lidí, kteří se o půdu zajímají, ví, že existuje určitý systém bonitace. Přesto, že jde o poměrně podrobné údaje o kvalitě půdy, ani tento systém ale nemusí být úplně přesný," dodává správce investic, který si nepřál být jmenován. Podle něj bonitní jednotky nevypovídají o skutečném stavu půdy až v pětině případů.

Jaké další nástrahy vás mohou potkat a jak správně při nákupu zemědělské půdy postupovat, se můžete dočíst v novém čísle týdeníku Ekonom, které vychází ve čtvrtek 7. května.

Související