Bezkonkurenčně nejvíce peněz z komerčních zdrojů dostává Akademie věd ČR. Většina jejích zisků plyne z patentů Antonína Holého, který působil na Ústavu organické chemie a biochemie. O řád nižší příjmy pak mají vysoké školy, hlavně techniky. Získávají převážně peníze ze smluvního výzkumu. Česká výzkumná pracoviště příliš neumějí vydělávat na zakázkách pro průmysl. Třeba v případě vysokých škol platí podniky jen dvě procenta veškerého bádání, ačkoli průměr EU je skoro dvojnásobný. Podle děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavla Ripky by situaci mohlo vylepšit snížení poplatků z licencí, které inkasují vědecká pracoviště. Když jsou vysoké, spolupráci to zbytečně vytlačuje do šedé zóny. Vědec pro firmu pracuje, aniž by měl oficiální smlouvu, nebo si třeba bokem založí vlastní firmu a výsledky své práce přes ni bez vědomí zaměstnavatele prodává. "Vědecká pracoviště tím přicházejí o potenciální zisk," upozorňuje Ripka.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Eva Hníková
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



