Babiš chystá na podnikatele cukr a bič. Jestli to nevyjde, jsou na řadě vyšší daně

Rozděl a panuj, heslo z dob budování římského impéria, napadne každého, kdo se zamyslí nad záměrem ministra financí Andreje Babiše zavést elektronickou evidenci tržeb na jedné straně a současně snížit DPH z 21 na 15 procent restauracím a stravovacím zařízením na straně druhé.

Řady odpůrců on-line systému, který má od roku 2016 poskytnout berním úředníkům dokonalý přehled ke každé přijaté platbě, se ve světě byznysu prolomí úlevou pro část podnikatelů - těch poctivých - kterým se celkový odvod nezvýší, ale klesne.

Toto rozhodnutí nespadlo z čistého nebe, i o možnosti takového vstřícného kroku Babišova náměstkyně pro daně Simona Hornochová mluvila již před půl rokem.

Jde o pragmatickou snahu ANO 2011 zajistit pro zákon o elektronické evidenci dostatek hlasů v Parlamentu. Proto se on-line systém má zavádět postupně a i jeho spuštění se možná o několik měsíců odloží - z ledna na duben 2016, hlavně kvůli nedostatku času na technickou přípravu.

Samo ministerstvo financí se ocitlo pod velkým tlakem, jak o tom svědčí dementované zvěsti o rezignaci náměstkyně Hornochové nebo náměstka Lukáše Wagenknechta zodpovědného za účelné nakládání se státními penězi.

Babiš symbolicky oznámil nižší daně pro restaurace na půdě Hospodářské komory, která po dlouhém odporu nakonec s elektronickou evidencí vyslovila souhlas. A vysloužila si tak okamžitě výtku od ODS, že zradila zájmy živnostníků.

ODS se totiž za éry svého předposledního premiéra Mirka Topolánka (a za přispění Miroslava Kalouska z TOP 09) zasadila o zrušení obdobného zákona o registračních pokladnách, který ČSSD pod Jiřím Paroubkem při svém boji s daňovými úniky prosadila v létě 2005. A zrušila ho nakonec ještě dřív, než nabyl účinnosti.

Opakovaní něčeho takového si ministr financí nemůže dovolit už z politických důvodů - pro jeho hnutí ANO 2011 jde o vlajkovou loď ekonomické politiky, založené na boji s daňovými úniky. A do značné míry na ní závisí naplnění Babišova slibu, že zajistí vyšší příjmy státního rozpočtu aniž by rostly daňové sazby. Což je trochu kvadratura kruhu.

Lepší evidence tržeb má teoreticky ročně zajistit kolem 12 miliard korun a ministr je nezbytně potřebuje. Nejde jen o předvolební sliby, ale rovněž o fakt, že rozpočtové příjmy se od začátku roku nevyvíjejí nejlépe a že se toužebně čeká na další legislativu - například na kontrolním hlášení při placení DPH, což opět u podnikatelů vyvolává odpor.

Jinou věcí je, zda jsou tato očekávání resortu financí namístě. Nelze přehlédnout, že i když on-line evidence přes internet vychází z fungujícího chorvatského modelu, žádný takový systém se ani v jedné západní zemi s vyspělou ekonomikou nepoužívá.

Pokud to ale nevyjde, přijde na řadu ČSSD a její představy o zvýšení daní, zejména podnikům a především těm velkým.