Art & Byznys: Jak spolupracují umělci s firmami

Petr Hájek (38 let) působil jako právník a manažer v byznysu, dokonce po boku Martina Jahna, a to v CzechInvestu a posléze v radě vlády. Posledních šest let se ale věnuje managementu umění, protože je vlastníkem The Chemistry Gallery. Úspěšně propojuje svět firem a umělců a cestuje po celém světě. Takže může srovnávat přístup v Česku a zahraničí. Na tomto tématu například spolupracuje také s Aspen Institutem a na konci února pořádají společně workshop na téma art & byznys. O svých potřebách a oboru managementu umění budou mluvit jak zástupci firmy, tak umělci, i producenti. Cílem je postupně otevírat myšlení lidí a ukazovat jim možné formy spolupráce.

"V Česku firma, pokud se jí nápad umělce líbí nebo je to něčí kamarád, dá tvůrci milostivě nějaké peníze. Jde ale o nevyrovnaný vztah žádajícího a dávajícího," říká Hájek. "V Americe je vztah firmy a umělce rovnocennější a myslím si, že to je také ideální způsob, jak nastavovat spolupráci umění a byznysu. Firma umožňuje umělci tvořit něco nového, jejich vztah však není jen o penězích, vzájemně si něco dávají. Umělec například firmě dává nové publikum a třeba novou a zajímavou image. I firma může umělci umožnit přístup ke svým klientům, technologiím, které mají k dispozici," vyjmenovává Hájek. "Aby ale taková spolupráce měla smysl, musí být symbiotická, a to mnohem více, než se dosud děje v Česku, kde převládá role sponzoringu nebo společenské odpovědnosti firmy. Začlenit umění do života firmy by mohlo být mnohem více strategickou výhodou firmy."

KDYŽ SE POTKÁ UMĚLEC SE SPRÁVNOU FIRMOU

Takový vztah zažívá Petr Hájek v současnosti s farmaceutickou firmou Merck. Vysvětluje, jak může vypadat zakázka pro nové kreativní odvětví, které je symbiózou několika uměleckých disciplín a podporují je zároveň moderní technologie.

"Máme teď projekt, který řešíme s farmaceutickou firmou. Minulý rok v září měli globální IT konferenci v Praze na Vysoké škole ekonomické. Dělali jsme pro ně zahájení konference, a to formou světelné instalace," říká Hájek.

Firmu svou performancí zaujali, pozvala je instalovat představení také do New Yorku, a protože farmaceutická firma bude v květnu otevírat v Praze na Smíchově své IT centrum, které nazývá "fusion of art and technology", přeje si vytvoření uměleckého objektu. Půjde o stálou instalaci lidské buňky, která bude fungovat na podobném principu jako předchozí performance, kterou zažili vrcholoví šéfové při předešlých prezentacích. "Na scéně tancovala baletka a robotický tanečník. Baletka měla symbolizovat konzervativní minulost firmy a robot měl symbolizovat technologickou budoucnost firmy. Před tanečníky byla kinetická kamera a tanečníci pohybem generovali projekci, která se odehrávala za nimi," popisuje Hájek. Nevšední spojení tance, designu, světelného umění a využití 3D animace zaujalo Američany tak, že chtějí touto formou v budoucnosti komunikovat o změnách ve firmě uvnitř i navenek k zákazníkovi.

"Když se akce předvedla v New Yorku, byl přítomen šéf informační sekce a jejich CEO a snažili se prostřednictvím tohoto obrazu komunikovat o změně či obrazu toho, kam chtějí se svou společností dospět. Chtějí totiž propojovat neobvyklé věci způsobem, který je schopen posunout lidi v myšlení dále," podotýká Hájek. Čím překvapí na Smíchově?

"Půjde o lidskou buňku, umělecký abstrakt, který bude fungovat také na kinetickou kameru. Něco svítí před vámi a můžete si světlo chytit svýma rukama. A když jimi hýbete, dostanete se dovnitř prostoru buňky. A protože jde o farmaceutickou firmu, můžete zažít i to, jak lék působí na některou její část," vysvětluje Hájek.

VSTUP DO NOVÉ ÉRY INOVACÍ FIRMY

Pro návštěvníka, který vstoupí do moderního inovačního centra, to bude nevšední umělecký zážitek. Podobnou záležitost by farmaceutická firma nezvládla vlastními zdroji, musela přizvat umělce, dále 3D programátory, vývojáře a IT specialisty. To, co je zcela odlišné od běžných výstav, je to, že umění žije s firmou, klienty a stává se součástí běžného života. A klasické umělecké disciplíny pak technologie posouvají do nových moderních a nevšedních kontextů, které mají jak umělecký, tak byznysový efekt.

SVOBODA, OTEVŘENOST A FLEXIBILITA

Zajímavé je, že hybatel projektu, tedy Petr Hájek, k umění v mládí neinklinoval. Od 13 let hrál fotbal, později do 21 let profesionálně za Spartu. Vystudoval práva a svou kariéru začal v CzechInvestu a později se stal legislativním autorem daňové podpory výzkumu a vývoje v Česku.

"Všechno to přicházelo postupně. Po studiích jsem začal pracovat v CzechInvestu, kde byl šéfem Martin Jahn, který se později stal místopředsedou vlády pro ekonomiku. Nabídl mi, abych s ním přešel z CzechInvestu do rady vlády," vzpomíná Hájek, který měl praxi v uzavírání smluv týkajících se investičních pobídek. Na starost měl třeba Peugeot a psal smlouvy mezi Českou republikou a investorem. Vedl v CzechInvestu oddělení podnikatelského prostředí a legislativy, které vzniklo, když se CzechInvest sloučil s Czech Industry a s Agenturou pro podnikání a všechno se na českém trhu měnilo.

"Na Úřadu vlády jsem se stal legislativním autorem daňové podpory výzkumu a vývoje, protože Martin Jahn toto měl jako jednu z priorit," říká Hájek, který po odchodu Jahna z vlády přemýšlel, co ho profesně baví. Pracoval ještě jistou dobu jako development manager v PwC, ale začal také rozvíjet svou vlastní galerii. Její jméno The Chemistry Gallery ale nemá nic společného s chemií, ale zážitkem v člověku, když se setká s uměleckým dílem, které ho osloví. Čtyři roky Hájek dotoval galerii ze svého korporátního platu, ale svět umění jej stále více přitahoval.

S galerií se čtyřikrát stěhoval, až nakonec zakotvil v prostorách budovy bývalých Dopravních podniků nedaleko metra Vltavská v Praze. Jde o budovu prvorepublikových Elektrických podniků hl. m. Prahy v Holešovicích-Bubnech, která patří mezi skvosty raného funkcionalismu ovlivněného tvorbou Le Corbusiera. Výhodou umístění galerie v tak velkém objektu je to, že je zde prostor jak na galerii, tak i taneční školu. Hájek uplatňuje komunitní přístup, kdy se se spřátelenou taneční školou dělí o náklady a zároveň galerie celý den žije. Celý den tudy procházejí lidé na taneční kurzy, kteří mimoděk zhlédnou i nějakou expozici. Takže není vyloučeno, že při pohledu na obraz kolem vás dovádějí malé slečny v tanečních sukýnkách.

MANAGEMENT UMĚNÍ NA ŠKOLÁCH

Jak umění nejen tvořit, ale dostat jej k lidem, se učí i studenti na vysokých uměleckých školách. Výuka těchto předmětů začínala progresivně v Brně, ožívá i Praha. Například se management umění začal vyučovat na UMPRUM a nyní už i na VŠE.

"Jsou typy umělců, kteří jsou i dobří manažeři a vyhovuje jim, že mají kontakt se zákazníkem. Vlastně je to jedna z věcí, která je baví," říká Petr Hájek. "Tito autoři jsou schopní se sami prezentovat, komunikovat, ne vždy musí být správní diplomaté, ale základní schopnosti k tomu, aby sami sebe zastupovali, mají a nechtějí o přímý kontakt přijít. Pak je skupina umělců, kteří takové schopnosti nemají a hledají někoho, kdo tyhle věci za ně zastane. Máme v portfoliu oba typy umělců, s tou první skupinou je někdy složitější vyjít, protože hodně věcí jsou schopni si udělat sami. A trochu zpochybňují přínos galerie jako třetího subjektu mezi nimi a zákazníkem. U druhé skupiny symbióza funguje, protože jim zajistíme jak větší odbyt věcí, tak větší schopnost reagovat na požadavky lidí z vnějšího světa. Ve světě se art také hodně propojuje s marketingem," dodává Hájek, pro kterého to není v umění urážlivé slovo.

MARKETING, BRAND A UMĚNÍ

Kdo je schopný mít co nejlepší marketing, vyhrává. "Nejdůležitější postavou současného umění je sběratel. Ten rozhoduje o tom, kdo je úspěšný a kdo ne. Ve finále jde o to, zda je autor schopný se uživit tím, co dělá. A jde to za předpokladu, že si jeho věci někdo kupuje, a to je ovlivněno marketingem. Marketing je o možnosti, jak se prezentovat, a ta prezentace je také o penězích. Samozřejmě zároveň ale platí, že musíte být dobrý umělec - nabízet dobré umění nebo tam musí být silný příběh nebo ta věc musí být například zručně udělaná. Role galerie je zprostředkovávat lidem příběhy, ta práce je hodně postavena na marketingu," vysvětluje Hájek, který na Vysoké škole ekonomické přednáší na téma "strategie modrého oceánu aneb realizace kulturních projektů v praxi". Mluví o tom, že galerie trochu připomíná "modrý oceán", oblast, kde není tak velká konkurence a nevěnuje se jí tolik lidí, alespoň v Česku. V Paříži je kolem 600 galerií a v Česku kolem stovky, což je velký rozdíl.

FIRMY POTŘEBUJÍ NEOTŘELÝ PŘÍSTUP

Firmy potřebují mezi sebou lidi, kteří jsou jiní a přicházejí s neotřelými nápady. Hájek vzpomíná na své působení v daňové a auditorské firmě. "Dělal jsem business development. Když člověk dělá v PwC, tak je buď hlavně účetní, nebo auditor. To jsou lidé, kteří jsou přesní, a když mají jednat s potenciálními klienty, jsou v tom slabší. Já jsem tam zaměstnán spíše pro své přirozené komunikační dovednosti," myslí si Hájek, kterému se ale i střízlivost v umění hodí. "Nejvíce jsem vstřebal systematičnost, protože tyto firmy jsou takové. A projekty bez systematičnosti zahynou dříve, než vůbec začnou," podotýká. "Business development je o prodeji a přesvědčování lidí. A prostředí umělců je zajímavé v tom, že byznysu dává nové pohledy a kontexty. V galerii The Art Gallery se zaměřujeme na malbu, sochy a světelné instalace, které mají blízko k technologiím. Umělci, kteří se tomu věnují, musí umět do sebe integrovat umělecký pohled a dovednost člověka, který je schopen pracovat s technologiemi. Zde je velký potenciál pro propojení s firmami - propojení umění, technologií."

Umění by se podle Hájka mělo stát přirozenou součástí DNA firmy. Pak může vzniknout něco, co by bez vzájemné symbiózy byznysu a umění nikdy nevzniklo.

V Americe je vztah firmy a umělce rovnocennější a myslím si, že je to také ideální způsob, jak nastavovat spolupráci umění a byznysu. Firma umožňuje umělci tvořit něco nového, jejich vztah však není jen o penězích, vzájemně si něco dávají.

Petr Hájek. Vlastník a ředitel The Chemistry Gallery, zaměřené na prezentaci současných mladých umělců. Je členem správní rady obecně prospěšné společnosti Česká inovace, zaměřující se na propagaci inovační kultury v Česku.

Foto: Václav Vašků, HN