Seriály za všechny peníze. Vysoký rozpočet špatný nápad nezachrání

Na začátku 90. let vysílala televizní stanice ABC seriál Twin Peaks. Nechybělo moc a místo seriálu tehdy vznikl za necelé čtyři miliony dolarů jen televizní film. Režisér David Lynch nakonec dostal zelenou a s rozpočtem zhruba milion a sto tisíc dolarů na epizodu natočil dvě řady seriálu. Pro nízkou sledovanost byl ale v roce 1991 zrušen.

Jenže, jak se říká - pro některá díla potřebuje společnost dozrát. A protože s popularitou Davida Lynche průběžně během let rostla i popularita Twin Peaks, nebylo velké překvapení, když začátkem loňského října režisér oznámil obnovení seriálu. V roce 2016 odvysílá kabelová televize Showtime devět nových dílů, tentokrát s odhadovaným rozpočtem do čtyř milionů dolarů na epizodu. Je to hodně, nebo málo, respektive, bude to pro úspěšnost seriálu stačit?

Budoucnost televizních seriálů závisí na zájmu televizních společností, které jejich výrobu financují. První výhrou bývá, když produkce dostane peníze na natočení pilotního dílu. Projektů, které místo seriálem skončily jen pilotním dílem, ze kterého nakonec vznikl (jen) televizní film, je ale nepočítaně.

Na rozdíl od seriálů jsou televizní filmy jednorázovou a tudíž méně riskantní investicí. Ovšem jakmile je seriál schválen, roztočí se milionový kolotoč. A čím je delší (tedy většinou populárnější), tím většinou i dražší. V případě sitcomů natáčených v ateliérech se postupně zvyšují honoráře pro herce, v případě ostatních seriálů se zvyšují hlavně náklady na výrobu v souvislosti s náročností příběhu.

Je kuriózní, že mezi nejdražší seriály patří na výrobu tak jednoduchý sitcom jako Přátelé. Ne snad, že by bylo nějak dramaticky drahé natáčení jako takové. Drahými se postupně staly jednotlivé postavy. Na začátku v roce 1994 činil honorář za epizodu pro každého ze šesti hlavních herců asi 75 tisíc dolarů.

V poslední desáté řadě už ale každý z nich inkasoval něco přes milion za epizodu. Především právě kvůli honorářům se sitcom natáčený téměř výhradně v prostorách ateliéru, tedy s minimálními náklady na efekty a filmařskou techniku, stal s rozpočtem 10 milionů dolarů na epizodu z hlediska výrobních nákladů nejdražším seriálem v televizní historii.

Honorář milion dolarů za epizodu seriálu ale není zase tak neobvyklý. Na tuto částku se v minulosti dostalo už více herců. Například Jerry Seindfield nebo Bill Cosby. Charlie Sheen dostával za každou epizodu ve Dva a půl chlapa dokonce 1,2 milionu, jeho seriálový bratr Jon Cryer ale skoro o polovinu méně. Kdežto v Přátelích milionový honorář mělo všech šest hlavních postav.

Úplně jinak to bylo s Pohotovostí. Seriál, který pro stanici NBC vyráběla společnost Warner Bros (vysílán byl stejně jako Přátelé od roku 1994), se už po čtyřech letech stal nejdražším seriálem vůbec. Ovšem ne kvůli vysokým nákladům na výrobu nebo kvůli honorářům.

Seriál začínal s rozpočtem dva miliony dolarů na epizodu. Honoráře všech herců včetně George Clooneyho se nejprve pohybovaly v řádu tisíců dolarů. Během tří let se vyšplhaly na zhruba 175 tisíc dolarů za epizodu.

Důvodem k tak velkému zdražení od roku 1998 byla nová dohoda mezi NBC a Warner Bros. Z té vyplývalo, že NBC za další tři série po 22 epizodách nejsledovanějšího televizního pořadu zaplatí 858 milionů dolarů, tedy cca 13 milionů za epizodu.

Tato multimilionová dohoda mezi televizní společnosti a distributorem paradoxně neměla výraznější vliv na výši hereckých honorářů - Clooney, nejlépe placený z nich, se dostal na úroveň 250 tisíc dolarů za epizodu - z Pohotovosti však na několik let učinila nejdražší televizní seriál v historii.

Když v roce 1999 z Pohotovosti odešel George Clooney, ztratil seriál podle mnohých na hodnotě. Po uplynutí zmíněného kontraktu se pro další série až do ukončení seriálu v roce 2009 reálný rozpočet pohyboval kolem osmi milionů dolarů na epizodu.

Ne vždy se ale velká investice do seriálu setká s úspěchem. Svoje o tom ví společnost HBO. Ve spolupráci s britskou BBC produkovala a v letech 2005 až 2007 vysílala seriál Řím. Kvůli stavbám velkých a složitých kulis, množství kostýmů a početnému obsazení šlo o nákladný projekt.

Jen za 12 epizod první série spolkl 110 milionů dolarů, tedy kolem devíti milionů za epizodu. Z toho asi 15 miliony přispěla právě BBC. Ani přes vesměs pozitivní kritiky si ale seriál nedokázal získat dostatek diváků. Zatímco sledovanost jednotlivých epizod první série se nepřehoupla přes čtyři miliony diváků, pro druhou sérii bylo maximem 1,5 milionu diváků, což bylo považováno za velký neúspěch. Řím byl po dvou sériích ukončen.

- Jak se daří současným seriálům?

- A v čem mají náskok moderní formy seriálové distribuce?

Odpovědi najedete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Objednat si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání i na iPadu a iPhonu a tabletu Samsung.