Proč těžit uran, když se to nevyplatí? Zajímavější je české lithium

Lze najít nejméně dva vážné důvody, proč je takový nápad pochybný. Předně je třeba zeptat se místních starostů a obyvatel, zda s otevřením dolu vůbec souhlasí. Těžba uranu nemusí nutně znamenat devastaci životního prostředí, ale rizika jsou vysoká. Jak dokládá v pondělí zveřejněné prohlášení starostů Brzkova, Věžnice, Přibyslavi a Polné, ministerské plány vyvolávají v regionu silný odpor.

Druhý důvod je ekonomický. Uranu je na světovém trhu dostatek a jeho tržní cena se drží poměrně nízko, okolo 40 dolarů za libru (454 gramů). Musel by se stát zázrak, aby těžba na poměrně chudém ložisku u Brzkova - včetně nutných investic do přípravy a otevření dolu - byla zisková.

Pokud naši novodobí státní plánovači mají touhu těžit, měli by se zaměřit na lithium. V případě nejlehčího kovu převyšuje zájem nabídku a s očekávaným nástupem elektromobility a velkokapacitních baterií pro ukládání elektrické energie poptávka po něm poroste.

Lithium se v Česku skutečně v hojném množství vyskytuje a první těžařský projekt, i když zaměřený pouze na „prohrábnutí“ starých hald po těžbě cínu a wolframu v Krušných horách, se připravuje.

Když těžit, tak jen to, co se ekonomicky i ekologicky vyplatí. A v situaci, kdy lze uran dovézt z různých koutů světa, neobstojí ani citové vydírání rizikem, že nebude co dát do reaktorů v Temelíně a Dukovanech.