Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.
Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.
Zatímco geopolitické postavení Číny ruku v ruce s její hospodářskou mocí rychle sílí, USA svoje globální vedení dále promrhávají kvůli nekontrolované hamižnosti svých politických a ekonomických elit a kvůli tomu, že se země chytila do vlastní pasti ustavičné války na Blízkém východě.
Podle MMF dosáhne HDP Číny v roce 2014 hodnoty 17,6 bilionu dolarů, což překoná výkon USA ve výši 17,4 bilionu dolarů. Protože je však počet obyvatel Číny více než čtyřikrát vyšší, její HDP na obyvatele ve výši 12 900 dolarů samozřejmě stále nepředstavuje ani čtvrtinu z 54 700 dolarů dosažených v USA, což naznačuje mnohem vyšší životní úroveň ve Spojených státech.
Čínský vzestup je obrovský, ale zároveň znamená návrat. Čína je koneckonců nejlidnatější zemí světa už od doby před více než 2000 lety, kdy se stala jednotným státem, takže je logické, že bude také největší světovou ekonomikou. A důkazy naznačují, že čínská ekonomika byla skutečně větší (měřeno podle parity kupní síly) než kterákoliv jiná ekonomika světa zhruba až do roku 1889, kdy ji předstihly USA. Dnes, o 125 let později, se po několika desetiletích rychlého hospodářského rozvoje Číny toto pořadí opět prohodilo.
S rostoucí ekonomickou silou se dostavil i větší geopolitický vliv. Čínské představitele dnes ve světě slavnostně přijímají. Řada evropských zemí vnímá Čínu jako klíč k silnějšímu domácímu růstu. Afričtí představitelé pokládají Čínu za nového nepostradatelného růstového partnera svých zemí, zejména v oblasti infrastruktury a rozvoje podnikání.
Podobně i ekonomičtí stratégové a podnikatelští lídři v Latinské Americe dnes vzhlížejí k Číně přinejmenším stejně jako k USA. Čína s Japonskem podnikají po napjatém období kroky ke zlepšení vzájemných vztahů. A dokonce i Rusko se nedávno "přiklonilo" k Číně a navázalo s ní těsnější vztahy na mnoha frontách, mimo jiné v energetice a dopravě.
Podobně jako USA po druhé světové válce totiž Čína pokládá na stůl skutečné peníze - spoustu peněz - na vybudování silných hospodářských a infrastrukturálních vazeb se zeměmi z celého světa. To umožní dalším státům podpořit vlastní růst a současně to upevní globální ekonomické a geopolitické vedení Číny.
Počet čínských iniciativ je závratný. Jen v posledním roce zahájila Čína čtyři významné projekty, které jí slibují zajistit výrazně rozšířenou roli v oblasti globálního obchodu a financí. Ve spolupráci s Ruskem, Brazílií, Indií a Jihoafrickou republikou založila Novou rozvojovou banku, která bude sídlit v Šanghaji.
Nová Asijská infrastrukturální investiční banka se sídlem v Pekingu zase pomůže financovat infrastrukturální projekty v celém regionu. Plán Nová Hedvábná stezka pro souš se snaží propojit Čínu s ekonomikami východní, jižní a Střední Asie a Evropy mimo jiné prostřednictvím rozšířené železniční, dálniční, energetické a optické sítě. A nový projekt Námořní Hedvábná stezka pro 21. století si klade za cíl podpořit námořní obchod ve východní Asii a Indickém oceánu.
Přesto je pozoruhodné, že právě v době, kdy Čína ekonomicky a geopoliticky sílí, USA jako by dělaly všechno pro to, aby promrhaly svoje ekonomické, technologické a geopolitické výhody. Americký politický systém uchvátila lačnost bohatých elit, jejichž úzkoprsým cílem je snižovat daňové sazby pro firmy i fyzické osoby, maximalizovat svoje nesmírné osobní bohatství a omezovat konstruktivní americké vedení v oblasti globálního hospodářského rozvoje. Tolik pohrdají americkou zahraniční pomocí, že v oblasti financování rozvoje otevřely dveře dokořán novému globálnímu vedení Číny.
Ekonomický vzestup Číny může mít celosvětový přínos, budou-li vedoucí představitelé země klást důraz na investice do infrastruktury, čisté energie, veřejného zdraví a dalších mezinárodních priorit. Svět by na tom však byl ještě lépe, kdyby také USA uplatňovaly po boku Číny konstruktivní vedení. Nedávné ohlášení bilaterálních dohod v oblasti klimatických změn a čisté energie prezidenty Barackem Obamou a Si Ťin-pchingem ukazuje to nejlepší, čeho lze dosáhnout.
Jeffrey D. Sachs
profesor na Kolumbijské univerzitě
© Project Syndicate 2013
www.project-syndicate.org