Epidemie eboly má výročí. Nepřestává děsit, jsou ale i nebezpečnější nemoci

"Choroba má dramatický průběh, často se projevuje vnějším krvácením a je trochu záhadné, odkud virus pochází," vysvětluje Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny. Od roku 1976, kdy byla tato nemoc popsána, o ní vzniklo několik "šťavnatých" knih a hollywoodských filmů. Sugestivní je třeba i román Nákaza od Robina Cooka.

Tak vypadá jeden z důvodů, proč Evropany krvácivá horečka ebola tolik děsí. Přitom se nemoc na rozdíl od chřipky nebo SARS nepřenáší kapénkově, takže by se v dobrých hygienických podmínkách zřejmě nešířila nijak dramatiky.

"Pro ebolu je charakteristická vysoká úmrtnost a zatím neexistuje účinný lék. To jsou reálná kritéria 'epidemie strachu'," říká Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj klíčovou roli hraje i lidská schopnost projektovat si dění v západní Africe do evropských podmínek, ve kterých by epidemie zřejmě byla mírnější. "Schopnost imaginace je znásobena barvitým, prakticky každodenním zpravodajstvím," podotýká Hirsch.

Ani v Africe není ebola tak rozšířená, jak by se mohlo zdát ze sledování televizního zpravodajství. Rastislav Maďar upozorňuje, že v Guinei, Sieře Leone a Libérii připadá na 100 tisíc obyvatel šest nakažených, s tím, že samozřejmě existují "promořenější" okresy.

"V Africe, dokonce i v oblastech postižených ebolou, umírá více lidí na jiné diagnózy, jen se jim nevěnuje tolik mediální pozornosti," podotýká Maďar. Jde například o průjmy spojené s dehydratací, malárii, nemocniční infekce nebo dokonce o obyčejné nákazy dolních cest dýchacích. Stranou zájmu zůstává podle virologa Hirsche také malárie a tuberkulóza. „A celosvětově se přinejmenším dočasně méně hovoří o nákaze virem HIV či obyčejnou chřipkou," říká Hirsch. Té však jenom v Česku ročně podlehne přes 2000 tisíce lidí.

Jak to všechno začalo? Stávající vlna eboly vypukla před rokem. Na začátku prosince 2013 krvácivou horečkou onemocněl dvouletý chlapec ve vesnici Meliandou blízko hranic mezi Sierrou Leone a Libérií. Za pár dní zemřela jeho matka, sestra a pak další příbuzní. Onemocněla také většina účastníků pohřbu. Ebola se během jara rozšířila i do dalších afrických zemí a vyžádala si téměř 1500 obětí.

Západní svět však nemoc zpočátku příliš nevzrušovala. Americký Národní ústav vydal na jaře roku 2014 na výzkum léků a vakcín proti ebole něco přes 40 milionů dolaru. "Teprve v říjnu, když už byla epidemie dlouho v plném běhu, navýšil Kongres finanční podporu více než desetkrát z rozpočtu na obranu," upozorňuje Hirsch.

Proč ta náhlá změna? Počet nemocných v Africe se průběžně zvyšoval, ale na konci září se objevili první nakažení ve Spojených státech a také ve Španělsku. Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace zabila krvácivá horečka nyní celkově téměř sedm tisíc lidí.

Začíná se to však vypadat, že je epidemie už za svým vrcholem. Počet infikovaných nenarůstá tak rychle jako před pár týdny. Situace v Guinei a Libérii je poměrně stabilní, jen Sierra Leone se ještě potýká s růstem. Optimistické statistiky bychom však rozhodně neměli přeceňovat.

"Ani v jedné z těchto zemí nemají zdravotnické úřady k dispozici přesná čísla o nakažených a zemřelých," upozorňuje docent Maďar. Část pacientů umírá na venkově bez dostupné péče, část má strach nechat se hospitalizovat a zemře doma bez potvrzené diagnózy. "Vnější krvácení specifické pro ebolu se vyskytuje jen u poloviny postižených," podotýká Maďar. U ostatních nemocných se tak většinou nedovíme, zda horečka vedoucí k úmrtí byla ebolou nebo nikoli.

- Mohou v boji proti ebole pomoci kontroly na letištích?

- Využily se peníze investované do boje s ebolou efektivně?

Čtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom. Objednat si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání i na iPadu a iPhonu a tabletu Samsung.