Využití propadné zástavy není neomezené. Není možné, aby se dlužník s věřitelem před splatností zajištěného dluhu dohodli, že si zástavu věřitel ponechá za libovolnou či předem určenou cenu. Po splatnosti zajištěného dluhu taková dohoda naopak možná je.
Přípustné bude i ujednání mezi věřitelem a dlužníkem, podle kterého bude po vzniku prodlení dlužníka s úhradou zajištěného dluhu vypracován znalecký posudek určující hodnotu zástavy. Věřitel si pak zástavu smí ponechat; dlužníkovi však musí vyplatit případný rozdíl mezi výší zajištěného dluhu a hodnotou zástavy určenou znaleckým posudkem.
Další omezení využití propadné zástavy spočívá v tom, že ji nelze za žádných podmínek sjednat se spotřebitelem nebo člověkem, který je malým či středním podnikatelem. Kteří podnikatelé náležejí do této kategorie, však občanský zákoník sám nestanoví. Zřejmě se neuplatní ani vymezení tohoto pojmu v evropském právu, podle něhož by do této kategorie spadaly i subjekty s ročním obratem přesahujícím jednu miliardu korun.
Otázkou také zůstává, zda se omezení uplatní pouze na malé a střední podnikatele - fyzické osoby, nebo i na právnické osoby. Z textu občanského zákoníku lze dovodit uplatnění tohoto omezení pouze na fyzické osoby (hovoří se pouze o člověku), z účelu této úpravy (ochrana slabší smluvní strany) lze naopak dovodit uplatnění i na právnické osoby. Ochrana slabší smluvní strany v jiných ustanoveních občanského zákoníku totiž není omezena pouze na fyzické osoby. Odpověď na tuto otázku však zřejmě přinese až soudní praxe.
Tomáš Osička
advokát Dentons