Do české politiky přicházejí velká jména: Parkinson a Alzheimer

Tady jsou kmenové buňky jednou z příčin vyhroceného sporu mezi ministrem financí Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem. Je-li pravda, že léčba kmenovými buňkami, jež ještě neprošla všemi fázemi klinických testů, měla být zařazena na seznam hrazených výkonů - konkrétně pro léčení ischemické choroby nohou -, je to opravdu zvláštní.

Pokud se děje či mělo dít něco nekalého, ať to vyšetří policie a odsoudí soudy. Ostatně Andrej Babiš už oznámil, že podá trestní oznámení. Neměla by na to ale doplácet slibná léčba kmenovými buňkami, kterou se v Česku zabývají špičkové vědecké týmy, jakým je například ten vedený profesorkou Evou Sykovou.

Zdravotnictví je samozřejmě i tvrdý byznys, v němž se točí velké miliardy. Podnikatelé do oboru vstupují obvykle ne kvůli filantropii, ale aby vydělali. Nemá to však být za každou cenu. Od toho jsou tu regulace, zákony, Státní ústav pro kontrolu léčiv, zdravotní pojišťovny, politici...

Právě fakt, že na léčbě vzácných chorob, jimiž celosvětově trpí jen zlomek populace - typicky například na Crohnovu chorobu -, nelze vydělat, od investic do výzkumu a vývoje nových léčiv odrazuje velké farmaceutické firmy.

Co tedy zbývá pacientům? Snažit se stávajícími léky jen omezovat příznaky. Nebo zkusit léčit příčinu metodami regenerativní medicíny. Ta je sice ještě pořád v počátcích, ale působí velmi nadějně - na léčbu popálenin, náhrady kostí a kloubů, selhání ledvin, selhání jater, mrtvice, infarkty, Parkinsonovu či Alzheimerovu chorobu...

V klinických studiích se léčba kmenovými buňkami už používá, bezpečnost jejich použití prokázaly vědecké a lékařské týmy nejen v Česku, ale i ve světě. Na kmenové buňky se ovšem z hlediska legislativy stále pohlíží jako na umělá léčiva, a tak jejich schválení pro běžné použití (prokázání účinnosti) trvá až patnáct let.

Není to příliš dlouho? Tenhle problém by politici mohli začít řešit hned poté, co (ať už jakkoli) skončí mumraj kolem ministra Němečka. Pacienti, a v důsledku i veřejné rozpočty, to v budoucnu jistě ocení.

V této souvislosti jeden citát za všechny ze zmíněné studie britské Sněmovny lordů z loňského července (v Evropě jde stále o svého druhu ojedinělý dokument):

"Regenerativní medicína skrývá obrovský potenciál a v dlouhodobém výhledu i velkou naději pro léčbu řady chorob. Vláda by měla zjednodušit regulaci, nastavit jasná pravidla pro klinické testy a podporovat vznik nových modelů pro financování inovací. Opatření mají být přijata okamžitě tak, aby Británie nezaostávala za zeměmi, jako je Japonsko a USA, které již podobnou cestu nastoupily."

Lidské buňky jsou byznys budoucnosti. A Češi se v něm chtějí stát lídrem. Více v hlavním tématu aktuálního čísla týdeníku Ekonom. Objednat si ho můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.