Jak exportéři hodnotí po 11 měsících oslabení koruny Českou národní bankou?
Pro malé a střední exportéry to byla velmi pozitivní věc. Velcí exportéři mají zahedgeováno, mají zajištěn svůj kurz, někdy i na několik let dopředu. Ten, kdo nejvíce protestoval, měl zahedgeováno, často na dlouho, a jeho hospodářský výsledek tak teď asi není nejpříznivější. Můžeme tedy rozeznat, kdo se ve svém odhadu mýlil.
Nikdy nezapomenu na situaci, kdy byl kurz české měny 22,96 za euro. Seděli jsme u guvernéra ČNB Tůmy a on se ptal, jak se máme. My jsme odpověděli, že pokud to půjde takto dále, tak k němu za půl roku nepřijdeme, protože nebudeme jako podnikatelé existovat.
Co tedy dnes české exportéry trápí?
To bychom tu byli dlouho... Když si vezmeme lokální věci, tak nás trápí administrativní prostředí. Státní úředník v mnoha institucích postupem let získal na sebevědomí; optimální stav byl v 90. letech, kdy byli státní úředníci pokorní s snažili se sloužit. V současné době je to někdy naopak, často prosazují svůj názor, někdy i nesmyslně.
Dalším limitujícím faktorem je skutečnost, že český podnikatel musí vzhledem k velikosti našeho trhu exportovat. To znamená, že je pro malé a střední české podnikatele důležitá podpora exportu, která podle mě prostě není poskytována v dostatečné výši a šíři.
Třetí věc je problematické získání kvalifikovaných pracovníků. Učňovská střediska a přípravné školy jsou dělány podle jiné šablony, podle jiných potřeb.
Zmínil jste exportní politiku. V této souvislosti je zajímavé sledovat veletoče ve strategii vlád, které se navíc často střídají. Orientuje se vůbec ještě někdo v exportní politice, nebo je to vývozcům už jedno, je to prostě jen politika, kterou je dobré, ale nikoli nutné mít?
Bez exportní strategie to jde a vždy to šlo. Disproporce, která existovala mezi ministerstvem průmyslu a ministerstvem zahraničních věcí v otázce postavení obchodních radů - pro koho bude pracovat, komu bude podávat hlášení a tak dále -, ta byla někdy až úsměvná. Mezitím vznikl CzechTrade, takže ve stejných zemích byli někdy i jeho zástupci. A přitom to vždy nakonec záleželo na kvalitě člověka.
Lidí máme v zahraničí dost, ale ti dobří spíše podnikají. Málokdy tak, pokud se člověk rozhlíží po ambasádách a podobně, vidí schopného člověka. Většinou tam jsou snaživí a pracující lidé, ale jejich přínos pro českého podnikatele je spíše, řekněme, všeobecný.
Myslíte, že jim chybí zkušenost?
Chybí jim schopnost podnikateli vyjít vstříc. Tu zkušenost tam za pár měsíců získají. Dostanou se do komor a podobně, pokud jsou jazykově vybavení, to problém není. Problém je v tom, aby byli svými schopnostmi nápomocni, aby podnikatele dokázali zasvětit do specifik daného trhu.
Já se vždy směji tomu, jak teď dvě nebo tři vlády za sebou vybraly 12 zemí, kam bychom měli přednostně exportovat. To vám je taková legrace, ti lidé snad o exportu nevědí vůbec nic. Oni nám doporučili exportovat do Číny, do Brazílie, do Kazachstánu. To je úžasná záležitost, ale to by tam na ambasádách museli sedět lidé, kteří mají ten trh zmapovaný.
Poslechněte si celý rozhovor:
AlterEko: Horská a Grund
Projekt Alter eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.