Na první pohled se zdá vše jasné - „zelená daň“ ve výši 495 korun za megawatthodinu irituje miliony spotřebitelů energie od domácnosti po velké podniky. Ale skutečně bychom bez boomu zelené energetiky ušetřili tuto nepříjemnou částku?

Nejprve je třeba stanovit výchozí body, neboli axiomy celé úvahy. Tak zaprvé, tržní cena elektřiny je v celé střední Evropě téměř shodná a tvoří se hlavně na německém trhu. Zadruhé, aktuální tržní cena odpovídá nákladům na provoz nejdražšího zdroje, který při dané poptávce musí být v danou chvíli zapnutý do provozu.

Podíl zelené energie na výrobě elektřiny postupně narůstá, od ledna do září zajistila rekordních 27,7 procenta elektřiny vyrobené v Německu. Z trhu vytlačuje dražší klasické zdroje, tedy hlavně paroplynové a moderní černouhelné elektrárny. Tedy zdroje, které potřebují cenu 50 až 60 eur za megawatthodinu, aby se je vyplatilo provozovat.

Současná cena elektřiny na velkoobchodním trhu je výrazně nižší, přibližně 35 eur. V provozu jsou vedle upřednostněných větrných, solárních a dalších zelených zdrojů také provozně levnější jaderné a hnědouhelné bloky, k tomu některé černouhelné. Obnovitelné zdroje tedy srážejí tržní cenu o přibližně 20 eur za megawatthodinu.

Na druhé misce vah se nacházejí náklady, které je třeba na dotování obnovitelných zdrojů vynaložit. Pokud sečteme „zelené daně“ zaplacené přímo odběrateli energie s dotací ze státního rozpočtu, vychází nám částka zhruba 800 korun za megawatthodinu - v přepočtu tedy 29 eur. Skutečné vícenáklady spojené s dotováním zelené energetiky tedy v Česku vycházejí na zhruba 9 eur neboli 250 korun za megawatthodinu. A to je celkem 13 miliard korun ročně.

Lze to považovat za úspěch? Nikoliv. Zvýhodňování zelených energií po nás sice požaduje Evropská unie, ale není pravdou, že by nás nutila platit majitelům solárních elektráren spuštěných v letech 2009 a 2010 nesmyslně vysoké výkupní ceny. Tady „udělali chybu soudruzi“ v Praze, nikoliv v Bruselu.

Stačilo málo - upřednostnit levnější druhy obnovitelných zdrojů a s podporou solárních panelů počkat. Dnes se jejich instalování na střechách budov vyplatí i bez dotace. Pokud by politici před pěti lety projevili více odvahy a schopnosti, mohli jsme dnes být v luxusní pozici. Tedy platit na „zelené dani“ méně, než je úspora z propadu tržní ceny elektřiny.

Související