Když v listopadu před čtvrt stoletím padla Berlínská zeď, vyhlásili rozumbradové v čele s Francisem Fukuyamou konec dějin - vítězství demokratického kapitalismu nad všemi konkurenčními systémy. Tomuto výkladu nahrávaly hospodářský úspěch Ameriky i kolaps komunismu. Dlouhá politická, intelektuální a leckdy i vojenská konfrontace, kterou jsme znali pod pojmem "studená válka", skončila.

Na jednání ve Varšavě v zimě roku 1990 dokonce generál Wojciech Jaruzelski, tehdejší polský prezident a šéf komunistické strany, přede mnou a mými kolegy z kabinetu deklaroval, že "dějinné síly nás nevyhnutelně dovedly ke kapitalismu". Nedokázal se oprostit od hegelovské dialektiky, ale připouštěl už, že komunismus si konečný bod dějin představoval zcela nesprávně.

O pár desetiletí později vykonaly různé formy kapitalismu v některých bývalých komunistických a socialistických zemích zázraky. Polsko je zářným příkladem úspěšného hospodářského a politického přerodu.

Kapitalismus však zdaleka nevzkvétá všude. Severní Korea, která tento přerod nikdy nezažila a zachovává si těžkopádné centrální plánování, je z ekonomického hlediska beznadějným případem. A měkký socialismus kombinovaný s dotacemi "národním šampionům" se ve Francii rozkládá.

V mnoha zemích se navíc kapitalismus dostavil bez demokracie. Čína je zjevným případem kapitalistického úspěchu a zaostávajících politických reforem. Pro tyto země nejsou poctivé soutěžení u volební urny, svobodná a otevřená debata a respekt k právům menšin - což jsou základy liberální demokracie - momentálně na pořadu dne.

V roce 1989 se šampaňským bouchalo předčasně. Právě proto, že liberální demokracie nezvítězila na celém světě, si dnes naši pozornost a akci žádá mnoho naléhavých krizí. Zároveň se však musíme zaměřit - ve sdělovacích prostředcích i v učebnách - na méně dramatické, ale přesto nebezpečné útoky na demokracii a demokratické hodnoty, mimo jiné v celé Americe, kde etatistické a další režimy útočí na svobodu slova i tisku.

V důsledku toho mohou politické spory získat kriminální ráz. Zhoubným nedávným příkladem je venezuelský prezident Nicolás Maduro, který v celostátně vysílaném projevu nařídil venezuelskému ministru spravedlnosti a veřejnému žalobci, aby "podnikli kroky" proti ekonomovi Harvardovy univerzity Ricardu Hausmannovi za to, že se opovážil vznést otázku: "Měla by Venezuela vyhlásit státní bankrot?"

Hausmannova otázka přitom byla namístě. Drtivá většina výzkumů ukazuje, že úspěšný hospodářský rozvoj vyžaduje neselektivní dodržování práv duševního vlastnictví, vymáhání smluv a spravedlivou vládu zákona. Venezuela v současné době nemá žádnou z těchto ingrediencí.

Není tedy překvapivé, že mohutné vládní schodky financované explozivním měnovým růstem zapříčinily pád měny, kdy nadnárodní společnosti odepisují hodnotu svých venezuelských dcer pokaždé, kdy se sníží oficiální devizový kurz.

Stejně tak nikoho nepřekvapí, že vzhledem k nedostatečnému objemu deviz má země potíže platit účty nebo že kontrola cen a regulace na způsob policejního státu silně zhoršily nedostatek potravin. A vzhledem ke všeobecným spekulacím, že Venezuela možná skutečně vyhlásí neschopnost splácet své zahraniční závazky v objemu až 80 miliard dolarů, také nikoho nepřekvapí, že výnosy z venezuelských suverénních dluhů dosáhly hodnoty 15 procent.

 

Kde je chyba

Venezuela, jejíž zásoby uhlovodíků patří k největším na světě, by měla v době vysokých cen ropy zažívat éru prosperity. Korupce, politická kontrola státní ropné společnosti a znárodňování ropných aktiv se zahraničními vlastníky však zapříčinily pravý opak. (Upozornění: působím ve správní radě jedné takové zahraniční společnosti, ExxonMobil, která momentálně čeká na výsledky arbitráže u mezinárodního soudu.)

Kombinace autoritářské vlády, extrémního populismu, socialistické ideologie a nekompetentnosti během působení bývalého prezidenta Huga Cháveze i současného prezidenta Madura napáchala ve Venezuele spoušť. Když ovšem Hausmann, venezuelský občan a bývalý vládní ministr, diskutuje o důležité otázce, kterou si kladou investoři z celého světa, je za to nejen kritizován, ale stal se i terčem výhrůžek. Skryté sdělení je zřejmé: Ozvěte se a můžete jít do vězení.

Není to první případ takového postupu vůči prominentnímu ekonomovi v Latinské Americe. Před deseti lety to byl Domingo Cavallo, jenž kdysi jako ministr financí Argentiny navázal peso na dolar, aby snížil tisíciprocentní inflaci, která ničila ekonomiku - i předivo společnosti. Když pak v roce 2001 toto navázání náhle ukončil, následovala těžká recese a Cavallo byl zatčen a uvězněn. Mezinárodní pobouření, jehož součástí byla i kampaň organizovaná severoamerickými ekonomy, naštěstí přispělo ke Cavallovu osvobození.

Nesouhlasím se všemi politikami prosazovanými Cavallem, Hausmannem a koneckonců ani žádným jiným ekonomem či politikem. Opravdu bychom však měli kriminalizovat nikoli korupci či sebeobohacování, nýbrž politický nesouhlas? Chceme, aby každá nová vláda věznila své politické odpůrce - jak to dnes již svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč provedl bývalé premiérce Juliji Tymošenkové -, protože odmítá jimi zavedenou politiku nebo odsuzuje její výsledky?

Ve Spojených státech jsme zatím tak hluboko neklesli. I zde však začalo být až příliš běžné napadat motivy a hodnoty, nikoli jen myšlenky těch, s nimiž nesouhlasíme. Novináři, politici a veřejní intelektuálové, kteří by měli mít na víc, běžně poukazují nejen na to, že nějaká politika nebo návrh je pomýlený, ale že i jejich zastánci musejí představovat zlo, když tuto politiku uzákonili či navrhli.

Nesmíme dopustit, aby kritika a neshody zkvasily v onen nenávistný vitriol, který dnes otravuje tak velkou část veřejné rozpravy. Slova mají své důsledky a mohou rozdmýchat násilí nebo i něco horšího. Nebezpečné jsou i pokusy o potlačení svobodné a otevřené debaty nebo o oficiální delegitimizaci lidí přicházejících s alternativními návrhy. Takovým nehoráznostem se musí vzdorovat, než se další lidé jako Cavallo a Hausmann stanou terčem výhrůžek - a než se tato nemoc rozšíří do Severní Ameriky a do Evropy.

 

© Project Syndicate 2013
www.project-syndicate.org

Související