Zeleň na střeše a "vesmírné" moduly. V Česku vyrostly univerzitní kampusy za miliardy

Ve výstavbě kampusů se v Česku točí miliardy. "Od roku 2007 se na opravy a výstavbu univerzitních budov využilo asi 13 miliard korun z evropských fondů," říká náměstkyně ministerstva školství Petra Bartáková. Ve 20 případech šlo podle jejích slov o zcela nové stavby. Další evropské peníze natekly do vysokých škol nepřímo – když se v jejich areálech vybudovala výzkumná centra. Mimo to získaly vysoké školy téměř 16 miliard korun ze státního rozpočtu.

Nejvíce peněz se v posledních letech nalilo do vysokých škol na jihu Moravy. "Nový kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích za 5,2 miliardy je jednou z největších investic do vysokého školství ve střední Evropě," upozorňuje mluvčí školy Tereza Fojtová. Poskytuje pohodlné zázemí pěti tisícům studentů a tisícovce pedagogů. Knihovna umístěná uprostřed kampusu funguje jako pomyslné srdce celého areálu.

Jednotlivé univerzitní budovy připomínají moduly vesmírné stanice. Jsou samostatné, ale zároveň propojené koridory. Díky tomuto chytrému uspořádání lze v případě potřeby snadno přistavět další část... a to se ostatně děje. V areálu univerzity vyrostlo také výzkumné centrum CEITEC, které bylo nyní oficiálně otevřeno.

Ani brněnské Vysoké učení technické si nemůže stěžovat na nedostatek peněz na budování nových poslucháren a laboratoří. Za 1,6 miliardy postavilo fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií i přilehlé vzdělávací centrum. "Jeho součástí je mimo jiné aula s unikátní akustikou," popisuje mluvčí VUT Jitka Vanýsková. Ukrývá se pod obří kopulí, která dominuje novému areálu. Kromě toho na VUT před časem otevřeli fakultu informačních technologií. Sídlí v rekonstruovaném klášteře ze 14. století, který doplnily nové budovy.

V boji o peníze se během posledních sedmi let vcelku dobře oháněla Univerzita Tomáše Bati. Asi největší pozornost veřejnosti a médií si vysloužilo budování Univerzitního centra, kde sídlí rektorát a knihovna. Stavbu s elipsovitým půdorysem celkově za téměř půl miliardy navrhla světoznámá architektka Eva Jiřičná.

Podívejte se na architektonické skvosty v univerzitních kampusech

Prohlédnout fotogalerii

Hodně se investovalo také na severu Moravy, na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Nejvíce peněz spolykalo vybudování fakulty elektrotechniky a informatiky. Budova za více než miliardu je nabitá moderními technologiemi. "Nechybějí špičkové servery a inteligentní prvky vnitřních rozvodů. K vytápění se používá geotermální energie," vyjmenovává kancléřka univerzity Klára Janoušková. Střecha osázená zelení, která připomíná golfový green, se využívá jako relaxační zóna.

Nezahálejí ani na Univerzitě Palackého v Olomouci. Za téměř 900 milionů tam byly dobudovávaly teoretické ústavy a pedagogická fakulta. Kromě toho vyrostla v areálu školy také tři výzkumná centra dohromady s rozpočtem více než dvě miliardy. A část z těchto peněz tekla také do výstavby nových budov.

V pražských Dejvicích v těsném sousedství Technické knihovny vyrostla za 1,2 miliardy zvenčí poměrně nenápadná budova, kde sídlí Fakulta architektury a Fakulta informačních technologií ČVUT. Miliardu poskytlo ministerstvo školství, zbytek tvoří vlastní zdroje školy. "Využívá unikátní automatický systém nočního provětrávání, který je založený na proudění vzduchu a akumulaci chladu v konstrukci," upozorňuje Andrea Vondráková z ČVUT.

A jak své kampusy vylepší další české vysoké školy? Necháme se překvapit. Každopádně by se mohly inspirovat třeba v nedaleké Vídni. Tam zhruba před rokem otevřeli zbrusu nový kampus Ekonomické univerzity. Stál v přepočtu celkově více než 13 miliard korun a vzdělává se v něm 23 tisíc studentů. Každou z šesti budov navrhl jiný architekt. A myslelo se téměř na všechno.

Do většiny přednáškových místností dopadá denní světlo. Na splachování toalet a zavlažování zeleně se využívá dešťová voda, k vytápění slouží z větší části geotermální energie. Veškeré prostory jsou bezbariérové a uzpůsobené i pro neslyšící a nevidomé studenty. Ostatně celý areál, a především knihovna od Zahy Hadid, se postupně stal magnetem pro turisty přijíždějící do Vídně.

Kde a kolik peněz chce v budoucnu utratit Univerzita Karlova? Jaké kampusy postavily a ještě se chystají postavit další vysoké školy? A co pro ně znamená čerpání evropských peněz? Čtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.