Ze strany vedení podniků je obvykle silný tlak na rozpoznání kvalitního kandidáta, zejména pokud organizace vyvíjí software (SW) pro obory hospodářské praxe, kde nelze tolerovat chyby. Výdělky programátorů navíc převyšují i několikanásobek průměrného platu, takže chybným rozhodnutím při výběru lze promrhat značný objem finančních prostředků.

Obsadit pracovní místo vývojáře je spíše vrcholem než základem dovedností v personalistice. Nejenže při hledání asistentky, obchodníka, úředníka nebo manažera je na pracovním trhu relativně více volných nadaných uchazečů, ale také existuje celá řada relevantních metod, s nimiž lze kvalitní kandidáty dobře identifikovat. Většina nástrojů navíc umožňuje skupinovou administraci a tím šetří čas. V případě obsazování místa ve vývoji SW by však psycholog jen marně hledal inspiraci v učebnicích psychodiagnostiky, protože ty metody k prověření odborných kompetencí programátorů neobsahují a k účelu rozpoznání ostatních charakteristik kandidáta se u této profese jeví jako přínosnější behaviorální interview.

KOMPETENČNÍ MODEL VYŽADUJE ODBORNOST

Přestože rozvinuté logické, analytické a algoritmické myšlení představuje pro úspěšný výkon práce programátora základ, nejsou nástroje pro diagnostiku inteligence dostatečně citlivým prostředkem k diferenciaci odborných dovedností. Na odbornou úroveň vývojáře se usuzuje zpravidla z výsledků praktické úlohy, jejíž zadání připravuje vedoucí vývoje. Z osobnostních rysů jsou pro programátora významné svědomitost, systematičnost a především disciplinovanost, která se projevuje respektováním termínů, ochotou dodržovat zadání, smyslem pro dostatečně odladěný kód a dotahováním věci do konce. Ověřovat soft skills apod. není nutné - alespoň průměrnou úrovní sociálních dovedností disponuje takřka každý a kromě toho jsou normy v pracovním prostředí vývojářů výrazně tolerantnější než např. v konvencemi svázaném prostředí státní instituce.

Větší problém může představovat motivace, protože některé úkoly mohou namísto kreativity vyžadovat naopak přizpůsobení se zavedeným způsobům řešení. Ne každý projekt přináší možnost seberealizace, a funkčnost řešení a dodržování termínu jsou v praxi vyžadovány zcela masivním tlakem ze strany dalších členů vývojového týmu, vedoucího vývoje, projektového manažera nebo přímo klienta. To může dělat problémy zejména málo zkušeným absolventům, kteří jsou ze školy zvyklí na mýtus pozitivní motivace. Nebo zaměstnancům, kteří spatřují výhody týmové práce především v tom, že se nemusí potýkat s tíhou osobní odpovědnosti.

CO MOTIVUJE VÝVOJÁŘE?

Pro podnik může být těžké schopného vývojáře dostatečně zaujmout. Řeč není o finančním ohodnocení. Skutečně schopní adepti si mohou zaměstnání vybírat podle vlastních kritérií, a je-li jedním z nich práce na projektu vysněných parametrů, nezbývá v případě neshody než pokračovat v náboru, protože měnit oblast podnikání nebo přijímat zakázky podle subjektivních preferenci zaměstnanců prostě nelze. Odvrácenou stranou výkonové motivace bývá u některých nadaných vývojářů určitá zahleděnost do sebe. A orientace na hodnoty, které klient v komerční praxi není ochoten financovat. Klient nestojí o pocit z výjimečného řešení a nezajímá ho, zda zadání přispělo k seberealizaci pracovníků vývoje. Požaduje robustní aplikaci se snadnou obsluhou, jejíž běh nepotřebuje žádné dodatečné záplaty.

Významně častěji zaznívají požadavky na poskytnutí volna pro účast na odborných školeních a jejich profinancování. To je zcela relevantní požadavek, který potvrzuje ochotu k dalšímu rozvoji kandidáta. Alarmující však je, pokud vývojář potřebu školení odůvodní záměrem uvést ho v životopisu. Takový důvod vyvolává oprávněné pochybnosti nad pravou motivací kandidáta, jakož i obavu ze zvyšování kvalifikace zaměstnance ve prospěch budoucího zaměstnavatele.

HOME OFFICE PRO VÝVOJÁŘE

Frekventovaný je dotaz na možnost pracovat z domova. Kde jinde by to mělo být možné, když ne v prostředí vytvářejícím technologický pokrok? Technické prostředky však neposkytují jistotu řádně odvedené práce - takovou záruku může garantovat pouze vnitřní disciplinovanost, vůle a schopnost pracovat samostatně. Získání takové jistoty však vyžaduje delší čas v porovnání s tím, který skýtá jedno nebo dvě setkání při pracovním pohovoru.

Lze říci, že vývojáři preferují uvolněnou pracovní atmosféru a dobré mezilidské vztahy. Rádi komunikují napřímo, otevřeně a na konkrétní otázky očekávají bez zbytečných odkladů jasnou a správnou odpověď. V interní komunikaci si nepotrpí na formality. Preferují upřímnost před zdvořilostí a neradi ztrácejí čas zbytečnými poradami. Nezřídka volí práci na volné noze, protože klasický pracovní poměr neskýtá osobní volnost, široké spektrum úloh, možnost odmítnutí projektu nebo jiné aspekty vnitřních odměn.

ZDROJOVÝ KÓD JAKO PROJEKTIVNÍ METODA?

Chce-li mít organizace přehled o skutečné odbornosti vývojáře za přijatelné náklady, nezbývá než ji prověřit vlastními prostředky. Externí alternativou je využití on-line testů, které fungují na stejném principu jako virtuální assessment centre - uchazeči je zřízen přístup k serveru provozovatele testu a zadavatel následně obdrží strojové vyhodnocení. Výhodou je časová úspora a poskytnutí určitého komfortu uchazeči, který se může věnovat řešení právě tehdy, kdy se cítí být v dobré fyzické i psychické kondici. Uvedená možnost má však také slabé stránky: prokázání znalostí není totéž co prokázání dovedností, zejména pokud jde o kompetence jako schopnost algoritmizace nebo úroveň a hloubka myšlení, ale především tento přístup neposkytuje jistotu, že kandidát řešil zadání samostatně.

Komplexní vhled do struktury dovedností programátora poskytne nejlépe zdrojový kód. Pro posouzení odbornosti programátora to je nástroj s takovou relevancí jako např. pro psychologa projektivní metody. Nejenže poskytne informace o hloubce, směru a správnosti uvažování nebo o způsobu uchopení zadání. Každá úloha dává také obraz o schopnostech pracovat samostatně a dotahovat věci do konce. Protože programování vyžaduje preciznost a kontrolu vlastní práce, lze z výsledků usuzovat také na řadu osobnostních vlastností.

Kód vypovídá také o vývojovém stupni programátora (viz schéma nahoře). Některý kandidát např. použije pro zapamatování rozměrů a pozic pěti ovládacích prvků na formuláři dvacet proměnných (levý sloupec), zatímco jiný si definuje jednu třídu (pravý sloupec) a pak deklaruje jednu proměnnou - 5prvkové pole, jehož prvky jsou třídy Item.

První možnost odhaluje začátečníka. To se získáváním zkušeností v průběhu času poddá. Zajímavé je však to, že lidé, kteří kódují zkušební úlohu způsobem vlevo, ji nikdy nedotáhnou ke správnému konci.

Někdy může být užitečné prověřit řešení problémů také formou rozpravy s kandidátem. K takovému účelu lze použít např. následující kód:

Kandidát by v rozpravě nad kódem měl být schopen odpovědět na následující otázky:

Čeho chtěl kodér dosáhnout?

Bude kód fungovat? Pokud ne, jaké změny v zápisu je potřeba učinit?

Existuje vhodnější řešení původního záměru?

Je zřejmé, že takový vhled do schopností vývojáře nemohou obecné metody poskytnout. Za účelem zvýšení efektivity při výběru proto řada SW společností postupuje v následujících etapách:

1. Analýza životopisu

2. Test odborných znalostí

3. Posouzení zdrojového kódu

4. Praktická úloha

5. Osobní pohovor

Další krok přitom přichází ke slovu jen tehdy, pokud jsou výsledky z předchozí fáze uspokojivé a pokud vytváří konzistentní obraz kandidáta. Nejvyšší míru validity přitom poskytuje bod 4, nejnižší bod 1. Poznatky bodů 2 a 3 je možné u některých kandidátů snáze získat díky hodnocení jejich aktivity na odborných fórech.

JAK VYVINOUT VÝVOJÁŘE

Ekonomická recese se vývojářů prakticky nedotkla, a i když fakulty se zaměřením na informatiku opouští ročně několik tisíc studentů, poptávka po SW vývojářích je stále vysoká. Jen malá část absolventů je totiž schopna uplatnit své nadání v oblasti vývoje.

Protože dovednosti potřebné k vývoji SW nelze získat jen studiem vysoké školy, může být řešením i přijetí zaměstnance, jehož odborné kompetence nejsou na nejvyšší úrovni, ale jehož potenciál, motivace a další osobnostní vlastnosti dávají vysokou pravděpodobnost dosažení potřebných kvalit. Jako nejlepší se často ukazují ti, co přišli sami, mají reálnou představou o organizaci, dokázali přiměřeně ohodnotit své dovednosti a projevili ochotu na sobě dlouhodobě pracovat. To v případě vývoje SW ovšem vyžaduje, aby organizace měla ve svém týmu vhodného mentora, který bude mít kromě potřebné odbornosti také dostatek trpělivosti, taktu a edukačních dovedností.

MENTOŘI A INTERNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Princip interního vzdělávání není ničím novým. V minulosti fungoval takřka ve všech oborech a i dnes se s ním lze setkat v odvětvích, kde jsou potřebné specifické dovednosti, například pří výcviku řídících letového provozu, řidičů vozidel MHD nebo při vzdělávání lékařských pracovníků.

Výbornou službu může organizaci poskytnout vývojář, který získá schopného kolegu díky vlastním profesním kontaktům. Aniž by si nárokoval honorář, odvede lepší práci než personální agentura - kvalita doporučeného kolegy totiž koreluje s důvěryhodností vlastního zaměstnance. Je-li pro něj důležitý dlouhodobý kredit, nedoporučí nikoho, o jehož kvalitách není přesvědčen, zatímco garance agentur končí společně se zkušební dobou nového zaměstnance.

Problematika lidského kapitálu v oblasti vývoje SW je složitá. Hlubší pohled stojí poněkud mimo literaturu zaměřenou na personalistiku, zřejmě proto, že tato oblast překračuje pracovní rámec podnikových personalistů. Pokud však získají technicky zdatní pracovníci HR vhled do této problematiky, ušetří tím vedoucím vývojových týmů i vedení organizace spoustu finančních prostředků. Určitou podobnost nabízí doprava jako další technický obor hospodářské praxe, kde řada psychologů i řadových personalistů provozu skutečně rozumí, a pomáhá tím zvýšit efektivitu procesu výběru, přijímání a rozmísťování zaměstnanců.

 

Marek Hryciow
personální ředitel, CHAPS


Z osobnostních rysů jsou pro programátora významné svědomitost, systematičnost a především disciplinovanost, která se projevuje respektováním termínů, ochotou dodržovat zadání, smyslem pro dostatečně odladěný kód a dotahováním věci do konce.


Související