V této částce je zahrnuto nižší množství prodané elektřiny a tepla, menší objem distribuce energie a také nižší zájem o hnědé uhlí z produkce dceřiné firmy Severočeské doly. A také ztráta 700 milionů korun u vodních elektráren - malé množství srážek totiž omezilo jejich provoz.

Nepříznivé počasí je jedním z hlavních důvodů, proč ČEZ za první pololetí vykázal meziroční pokles čistého zisku o 40 procent na 17,2 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy se snížil o 19 procent na 39,9 miliardy korun. Příčin je celá řada.

Z provozního zisku ukrojily část rozdílu vedle počasí také nižší prodejní ceny elektřiny (dopad minus 4,2 miliardy korun), výpadek produkce daný prodejem Elektrárny Chvaletice (minus 1,6 miliardy) a také ořezání dotací pro větrné elektrárny skupiny ČEZ v Rumunsku (minus 0,9 miliardy). Do čistého zisku se negativně promítlo ještě snížení účetní hodnoty investic ve jmenované balkánské zemi.

Šéfové ČEZ v čele s Danielem Benešem přesto neztrácejí svůj povinný optimismus. Obrat k lepšímu si slibují od rostoucí spotřeby elektřiny díky ekonomickému oživení, růst je prý dobře viditelný od května. Ziskový provoz si slibují také od nově dokončené paroplynové elektrárny v jižním Turecku.

Jenže podobné předpovědi jsme v minulých letech slyšeli mnohokrát. Až za několik let se ukáže, zda - po sérii problematických investic v Bulharsku, Rumunsku a Albánii - bude možné vstup na turecký trh označit za úspěch. Stejně tak je po minulých zkušenostech otázkou, zda růst spotřeby elektřiny a její ceny na burzách vydrží déle než pár měsíců.

Související