Jak taky mohla dopadnout první světová. Nejpravděpodobnější scénáře

Možností, že konflikt skončí jinak, bylo více. Historikové, pokud popustí uzdu fantazii, občas zvažují tři hlavní alternativní scénáře.

Podle toho prvního by válka skončila drtivou porážkou Německa a jeho obsazením. Pro tento případ vrchní velitel spojeneckých armád maršál Ferdinand Foch prosazoval, aby Berlín přišel o území na západ od Rýna, kde by vznikly samostatné státy, francouzské protektoráty.

Podobně mohlo být odtrženo i Hannoversko a průmyslové oblasti ve Slezsku, a Německo, do té doby průmyslový lídr Evropy, by se tak změnilo v zemědělský stát a snilo o revanši. Do jeho příchodu by Československo využívalo železniční koridor k Jaderskému moři a odtud by vyplouvaly lodě do jeho kolonií, například do afrického Toga či k tichomořským ostrovům. Jak dlouho by ale taková idyla vydržela?

Druhou možností byl v roce 1918 mír bez jasného vítěze, tak jak o něm mluvil třeba americký prezident Woodrow Wilson. V takovou plichtu Berlín doufal do posledního okamžiku, protože by neplatil tíživé reparace, zůstala by mu obchodní flotila i kolonie.

Dnes by například fotbalisté Kamerunu nemluvili francouzsky a na starém kontinentě by hráli za německé kluby. Ekonomice by dominoval tandem USA a Německa a jejich obchodní soupeření by později mohlo přerůst v ozbrojený střet.

Než by propukl, Rakousko-Uhersko by se pod vládou císaře Karla přeměnilo ve federaci. Češi by museli rezignovat na samostatnost a spokojit se s nějakou formou autonomie.

Ve Velké Británii si pohrávají se třetím, pro ně výhodným, scénářem, který propaguje třeba vojenský historik Robert Crowley. Vychází z předpokladu, že by londýnská vláda zůstala neutrální a válka by se nestala světovou, ale zůstala jen kontinentální.

V ní by Německo dokázalo zvítězit. Výsledkem by byla jeho politická a ekonomická dominance v Evropě, oslabení Francie i Ruska, kde by ovšem u moci zůstal car. Londýn by se ale hlavně nezadlužil v USA, které by ještě po desítky let zůstaly v izolaci za Atlantikem, a protože by dál hrál prim ve finančnictví a také na moři, ještě by nějakou dobu vládl světu.

V něm by se nicméně v Praze mluvilo německy, čeština by přežívala jen jako nářečí - podobná dnešní lužické srbštině - a samotná Vídeň by se stala součástí Mitteleuropy řízené z Berlína.

Nakonec se zdá, že realita není až tak špatná.

Světová válka, o jejímž spuštění politici a generálové definitivně rozhodli před 100 lety po sarajevských výstřelech, byla prvním soubojem moderních ekonomik. Za Dohodu ji proti Centrálním mocnostem nevyhráli lepší válečníci, ale větší hospodářský potenciál, a také příčiny konfliktu byly do značné míry hospodářské. Jak ekonomika ovlivnila začátek, průběh a výsledek prvního celosvětového konfliktu v dějinách? Dočtete se v aktuálním dvojčísle týdeníku Ekonom.

Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.