Tvář ekonoma a bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy nešlo před čtyřmi lety touto dobou přehlédnout ani ignorovat. Byl jedničkou volební kandidátky TOP 09 v komunálních volbách, favoritem na post pražského primátora a "jeho" plakáty a billboardy zaplnily Prahu. Strana nakonec volby v hlavním městě přesvědčivě vyhrála, koalici však nakonec utvořila druhá ODS se třetí ČSSD. Kampaň před komunálními volbami je tu opět, ale Zdeněk Tůma se už z politiky stáhl a o svém někdejším angažmá mluví spíše zdráhavě.

"Šel jsem do ,výběrového řízení', jemuž se říká volby, myslím, že jsme docela uspěli, ale chybělo pár procent, abychom dokázali zabránit koalici, jež nakonec vznikla. I když se později ukázala jako neudržitelná," říká Tůma, který se po rozpadu původní radniční koalice už ale nechtěl znovu ucházet o primátorský řetěz, a post nakonec získal Tomáš Hudeček. "Při všech problémech, které se teď na pražské radnici řeší, myslím, že s tím kolegové bojují statečně," říká dnes Tůma.

Svůj krok směrem k politice bere jako životní zkušenost, jíž ale od počátku zamýšlel věnovat maximálně jedno volební období. "Dopředu jsem byl rozhodnutý, že je to zkušenost maximálně na čtyři roky, protože jsem se chtěl vrátit ke své profesní kariéře. Kdybych v politice uvázl déle, návrat by byl už poměrně obtížný. Od počátku jsem to bral spíše jako manažerskou než politickou výzvu," konstatuje Tůma, jemuž nyní dobíhá volební období coby řadovému pražskému zastupiteli.

"Chvilku jsem zkusil vedení finančního odboru, ale to se musí dělat pořádně a na 100 procent a ukázalo se, že to není časově kompatibilní," připomíná exguvernér, který ve svých veřejných vystoupeních dává před politikou přednost ekonomice a odborným tématům. Před několika dny byl hlavním řečníkem neformálního semináře pro podnikatele a manažery pořádaného Společností pro strategické řízení, inovace a podnikatelství. Zhruba tříhodinové setkání nabídlo zajímavý vhled "do hlavy" předního českého ekonoma, dnes partnera společnosti KPMG odpovědného za služby pro finanční sektor. Týdeník Ekonom byl - se souhlasem pořadatelů akce i Zdeňka Tůmy - u toho.

Evropa nemá osobnosti

Jak Tůma přiznává, politika je s ekonomikou silně provázaná. Ilustruje to mimo jiné na příkladu společné evropské měny. Rozhodnutí, zda by Česká republika měla euro přijmout, je podle něho totiž především politické. Pokud má být pohled čistě ekonomický a "centrálně bankovní", pak prý otázka nezní, zda euro ano, či ne, ale zda měnová politika České národní banky plní svůj účel - tedy zajištění měnové stability. "Troufám si tvrdit, že v případě české ekonomiky byl v posledních 15 letech převažující vliv stabilizující a domácí měnová politika měla smysl. Pak ale tedy nemá smysl importovat měnovou politiku ze zahraničí a přijímat euro," konstatuje Tůma, který v ČNB nejprve krátce v pozici viceguvernéra a poté guvernéra působil v letech 1999 až 2010.

Jak ale dodává, ani případné přijetí eura by za katastrofu nepovažoval. "Euro od začátku bylo součástí politicko-ekonomického integračního procesu a rozhodnutí se odvíjí primárně od toho, kde se jako země chceme nacházet. Jestli blíže středu integrace, nebo v roli pasivního pozorovatele, někdo by možná řekl černého pasažéra," říká. Zdůrazňuje také, že není žádný ekonomický důvod, proč by ekonomika měla růst rychleji jen proto, že daná země přijme společnou evropskou měnu. "Nicméně platí, že členství v eurozóně může mít psychologický efekt na finanční trhy," připouští v debatě Tůma.

Maastrichtská kritéria, která musí každý uchazeč o členství v eurozóně splnit, však považuje za překonaná až nesmyslná. Příkladem je maximální limit 60 procent pro poměr státního dluhu k HDP. "Rozhoduje velikost ekonomiky. Zatímco pro Německo je 60 procent málo, respektive je to něco, co bez potíží zvládne, pro Českou republiku je to moc. My bychom měli cílovat výrazně níže, někde na hranici 35 až 40 procent," zdůrazňuje.

Pochybuje i o vynutitelnosti takzvaného fiskálního paktu, tedy smlouvy o rozpočtové odpovědnosti, kde se státy zavazují k tomu, že by jejich strukturální rozpočty měly být s drobnými výjimkami vyrovnané nebo v přebytku: "Nevadilo mi, že jsme se k fiskálnímu paktu nepřipojili. Dvě dříve přijatá pravidla pro stabilitu se porušila, a tak se prostě vymyslelo další, jen pod jiným názvem. Jeho vynutitelnosti moc nevěřím."

A nevěří ani ve schopnost Evropy generovat schopné lídry a elity. "Evropa osobnosti nemá. Čas od času se některá objeví a pak má schopnost měnit nejen svoji zemi, ale i svět, příkladem je baronka Thatcherová," podotýká Tůma, o němž se na podzim 2009 spekulovalo jako o možném kandidátovi na eurokomisaře za Česko. Případnou nominaci ale předem odmítl.

Hlasoval bych pro intervenci

Finanční krize podle něho odkryla fakt, že evropští politici, bankéři či obecně elity přestali být schopní řídit rizika. "Reakce na krizi byla sice masivní, ale málo jsme si posypali hlavu popelem a málo si připustili, že v tom je lidský faktor. Nyní vzniká nová finanční architektura, nové instituce, nové dohledy, spousta regulatorních změn a s tím související náklady... Otázkou je, zda je to správná cesta," poznamenává Tůma a upozorňuje i na nekonvenční řešení, k nimž v průběhu krize museli sáhnout centrální bankéři. Představitelné je podle něho i "friedmanovské" vyhazování peněz z vrtulníku.

"Byl jsem nedávno v Mongolsku, a tam vláda skutečně před volbami natvrdo rozdávala lidem peníze. Inflace díky tomu ukázkově vyletěla. Lidé dostávali vouchery, které si chodili vyměňovat do banky za peníze. Tak třeba od ČNB dostaneme na Vánoce každý tisícovku," usmívá se Tůma. Místo toho ale loni, měsíc a půl před Vánoci, centrální bankéři "nadělili" lidem intervenci k oslabení koruny a od té doby se vedou odborné i emocemi nabité spory, zda to bylo potřeba.

Tůma je na straně instituce, již sám řadu let vedl. "Kdybych byl člen rady ČNB a hlasoval o intervenci, byl bych asi pro," říká Tůma s tím, že ho některé kritické názory překvapily. Hlasitým kritikem byl například bývalý prezident Václav Klaus. "Mluvit o zdravé deflaci je něco, čím jen ztrácíte čas. Vyspělý svět se potácí na hraně deflace a centrální banka má konat a jít proti cyklu. Každé rozhodnutí centrální banky někomu uškodí a někomu pomůže, ale dlouhodobě to má pozitivní přínos, i když se o tom oba tábory budou pořád hádat," míní Tůma.

Zdůrazňuje, že rozhodování bankovní rady je složitý mechanismus provázený řadou debat a analýz. "Z toho, co vím, říkám, že bych byl opatrně pro. Opatrně proto, že už tam čtyři roky nejsem a nemám za sebou tyto debaty a nesleduji to nějak systematicky, nemám načtené analýzy, které se k tomu vytvářely. Logika věci ale říká spíše ano. Má-li centrální banka zajistit cenovou stabilitu definovanou v nějaké podobě inflačního cíle, měla by ekonomiku dostávat k tomuto cíli."

Sám Tůma v minulosti o intervencích rozhodoval. Bylo to v době, kdy v roce 2002 koruna setrvale posilovala na - z dnešního pohledu stále silný kurz - více než 23 korun za euro. V říjnu 2001 se proto ČNB rozhodla nakupovat eura, a tím kurz srazit. "Když jsme my v letech 2001 až 2002 intervenovali proti silné koruně, chtěli jsme jen propíchnout kurzovou bublinu. My jsme proto také neurčovali žádnou hranici kurzu," vzpomíná dnes Tůma na dobu, kdy ČNB podobně jako loni zaskočila i řadu ekonomů a analytiků.

V současné době se vývoj české ekonomiky zlepšuje a s výroky typu "my to říkali" přicházejí jak zastánci, tak kritici intervence. "Pokud jde o měnovou politiku, myslím, že dalších dvacet třicet let mají akademici o čem psát a o čem diskutovat," říká Tůma. Vývoj ekonomiky ilustruje i na vzpomínce z konce 90. let, kdy nastoupil do ČNB: " Tehdy byla ještě dvouciferná inflace a vůbec jsem si tehdy neuměl představit, že by úrokové sazby mohly jít třeba pod pět procent. Teď jsou de facto na nule."

Zlenivělý kontinent

Vývoj české, evropské i světové ekonomiky napovídá, že stávající vláda ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL může výhledově očekávat relativně slušný růst ekonomiky. Podle Tůmy přebral nový kabinet veřejné finance v dobrém stavu a měl by situaci využít ne k bezhlavému utrácení, ale spíše ke stabilizaci dluhu.

"Pokud se ekonomika rozběhne, bylo by dobré toho využít lépe než v polovině předchozí dekády, kdy se strukturální schodek nepodařilo snížit, i když ekonomika výborně rostla. Tuhle šanci bych už rozhodně nepromarnil," upozorňuje Tůma na období let 2000 až 2008, které označuje jako zlatou dekádu. Česká ekonomika tehdy rostla vysokým tempem, meziročně až o sedm procent HDP, přesto se ale zadlužení země z pohledu strukturálního schodku zvyšovalo. "Tak robustní a kontinuální růst jako mezi těmito lety tu skutečně jindy předtím nebyl. Nemyslím si, že se kdy vrátíme k takovým tempům růstu. Ale tohle zlaté období bylo hodně prohospodařené," říká Tůma, který i svým angažmá v TOP 09 potvrzuje, že má blíže spíše k pravicovému vidění světa.

Byla to právě předchozí vláda s ministrem financí za TOP 09 Miroslavem Kalouskem, kdo silně tlačil na úsporná opatření a snižování dluhu. Důsledkem byl ale podle kritiků výrazný propad investic a přidušení ekonomiky. Měla být tedy fiskální politika vlády v době krize uvolněnější? "Jsem spíše na konzervativní straně. Zpětně viděno sice česká vláda byla možná příliš striktní, ale že by tohle srazilo ekonomiku na kolena, to ne. Česká pozice na finančních trzích je dlouhodobě dobrá a vede to k velkým úsporám na dluhové službě. Veřejné finance jsou nyní stabilizované, a nová vláda je díky tomu v postavení, kdy si může dovolit je popustit," je přesvědčen Tůma.

Ekonomice mohou pomoci i investice, a tak ani takzvané montovny, v Česku spojené především s automobilovým a elektrotechnickým průmyslem, ani příchod investorů typu Amazon rozhodně nezavrhuje. "To, že by dlouhodobě bylo dobře, aby se ekonomika dostala na inovační trajektorii, neznamená, že máme jen experty na hi-tech. Potřebujeme zaměstnat i lidi, pro něž je fajn i ta práce v logistických areálech, i taková pracovní místa potřebujeme. Investice typu Amazon určitě není špatně."

Své zkušenosti má i s takzvanou generací Y, v jejímž žebříčku hodnot je výše osobní život a volný čas než tvrdá práce. "Všímám si také, že motivace mladých lidí, kteří dnes nastupují do práce, je jiná než u mladých před 20 lety," říká Tůma s tím, že ale zlenivěla Evropa jako taková.

"Evropa je příliš bohatá na to, aby byla motivovaná k výraznější změně. Pro mne je třeba pořád záhada Francie s jejím 35hodinovým pracovním týdnem. Je řada zemí, které se zastavily někde na 75 procentech průměru EU, a dál nic," poukazuje Tůma nejen na Česko. "Část světa je dnes tak bohatá, že už nemá žádné výzvy, nemá vlastně kam růst, proto je také patrný posun k volnému času. Máme ho více, jsme zdravější, žijeme déle, proto se také vytvářejí velké možnosti ve službách," dodává a varuje i před demografickým šokem, který vyspělé země v nepříliš vzdálené budoucnosti čeká. "Počet lidí v produktivní části populace klesá, a to rozhodně není pozitivní," podotýká Tůma, sám otec tří dětí.

Chybí nám akce

Potenciál budoucího tuzemského růstu vidí Tůma někde kolem tří procent ročně a zároveň upozorňuje na to, že česká ekonomika přestala konvergovat, tedy "dohánět" ekonomicky vyspělejší země EU.

"Mluví se tu o korupci, o problematickém podnikatelském prostředí, ale od zemí, jako je Slovensko nebo Polsko, se v tom moc nelišíme, tím bych to tedy nevysvětloval. I když je samozřejmě vždy lepší mít stabilní daňové a podnikatelské prostředí a méně korupce... Ale rozhodující to není," říká Tůma a nabízí svoji hypotézu. Česká republika, stejně jako další evropské země, do značné míry vyčerpala svůj model růstu.

"Možná jsme se dostali do stadia, kde jsme vyčerpali původní drajv, už tu není takový hlad po úspěchu a už se necítíme tak méněcenní ve srovnání s vyspělým světem," přemýšlí nahlas. Ideální by podle něho bylo ekonomiku "překlopit" směrem k inovacím, výzkumu a vývoji: "To samozřejmě nejde přes noc. Ale o nutnosti inovací, znalostní ekonomiky se tu mluví nějakých 15 let, v programu to mají všechny strany, existují na to tlusté studie o konkurenceschopnosti. O vize nejde, ty máme, ale nějak nám chybí ta akce."

Robert Břešťan

Zdeněk Tůma (53)

- Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde po studiích přednášel makroekonomii.
- V letech 1998 až 1999 zastával funkci výkonného ředitele Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
- V období 2000 až 2010 byl guvernérem České národní banky.
- V roce 2010 stál v čele kandidátky TOP 09 v komunálních volbách v Praze, které strana vyhrála.
- Od roku 2011 je partnerem v poradenské firmě KPMG ČR, kde zodpovídá za služby pro finanční instituce.
- Ve volném čase se věnuje rodině a sportu.

Byl jsem nedávno v Mongolsku, a tam vláda skutečně před volbami natvrdo rozdávala lidem peníze. Inflace díky tomu ukázkově vyletěla.

Možná jsme se dostali do stadia, kde jsme vyčerpali původní drajv, už tu není takový hlad po úspěchu a už se necítíme tak méněcenní ve srovnání s vyspělým světem.

"Šel jsem do ,výběrového řízení', jemuž se říká volby, myslím, že jsme docela uspěli, ale chybělo pár procent, abychom dokázali zabránit koalici, jež nakonec vznikla. I když se později ukázala jako neudržitelná," říká o svém politickém angažmá Zdeněk Tůma

Foto: Martin Svozílek

Související