S obsahem veřejné evidence se můžeme seznámit i na dálku, aniž by nám bránily poplatky či požadavek prokázání našeho právního zájmu. S touto možností zároveň souvisí povinnost zveřejněné údaje znát. V případě veřejných rejstříků totiž po uplynutí 15 dní od zveřejnění údajů nikdo nemůže namítat, že o nich nevěděl. Naopak rejstřík zástav či registr vozidel nemůžeme v tomto smyslu za veřejný považovat.

Veřejné rejstříky jednotlivých osob, konkrétně je jich šest (spolkový, nadační, obchodní, rejstřík ústavů, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšných společností), detailněji upravuje samostatný zákon. Všechny jsou pak vedeny příslušnými rejstříkovými soudy.

Aktuální znění stěžejního obchodního rejstříku je sice z velké části převzato z obchodního zákoníku, přesto obsahuje jisté novinky. Mezi ty nejvýznamnější patří možnost „rezervovat“ si obchodní firmu společnosti již před jejím zápisem do rejstříku, snazší podávání návrhu prostřednictvím datových schránek, faktické zrušení konkrétní lhůty soudu pro zápis přeměn či možnost provést zápis do rejstříku přímo prostřednictvím notáře.

V obchodním rejstříku můžeme narazit na nové údaje, jako např. na přizpůsobení se společnosti zákonu o obchodních korporacích jako celku či zákaz zastavení či převodu podílu v obchodní společnosti. Ve světle výše uvedeného nesmíme zapomenout, že kromě zjednodušení a nových možností přináší nová právní úprava i požadavek věnovat novinkám pozornost. Neznalost zákona stejně jako veřejného rejstříku totiž neomlouvá.

 

Iva Baranová
advokátka KPMG Legal

Archiv sloupků: Ekonom.cz/rekodifikace

Související