Je vzdělání k ničemu?

První peníze si Jan Řežáb vydělal prodejem reklamy ještě na základní škole. Když mu bylo šestnáct, měl už vlastní zaměstnance. V roce 2008 spoluzaložil společnost Socialbakers, která je nyní nejsilnějším celosvětovým hráčem na poli analýz firemních dat ze sociálních sítí a zaměstnává 300 lidí. Mezi její zákazníky patří Nestlé, Danone, Vodafone nebo Samsung. "Lidé se mě často ptají, jakou mám univerzitu. Ale já jsem nedokončil ani střední školu," upozorňuje sedmadvacetiletý milionář Řežáb. Na studium prostě neměl čas.

Dalšímu českému podnikateli bez školy Tomáši Čuprovi čas rozhodně nechyběl. "Neviděl jsem ale ve studiu žádný přínos: ani ve vyučovaných předmětech, ani ve způsobu výuky," vysvětluje zakladatel největšího slevového portálu Slevomat s obratem přesahujícím miliardu korun, proč nedokončil Vysoké učení technické v Brně.

Úprk z Harvardu

Příběhy českých podnikatelů dokládají nový trend: zvyšuje se počet generálních ředitelů nebo zakladatelů firem, kteří nevystudovali žádnou univerzitu a jsou maximálně úspěšnými absolventy školy života. V žebříčku pěti stovek amerických firem s největším obratem, který pravidelně sestavuje a vydává časopis Fortune, figurovaly v roce 2002 pouze dvě společnosti řízené šéfy bez titulu z univerzit. Šlo o Apple a Microsoft. A osudy jejich zakladatelů vypadají, jako by je někdo opsal přes kopírák. Bill Gates z Microsoftu po studiu soukromé střední školy nastoupil na Harvard, ale ve třetím ročníku univerzitu opustil. Potřeboval se naplno věnovat firmě, kterou založil s Paulem Allenem. Ostatně i ten zběhl ze studií - opustil Washingtonovu státní univerzitu. A Gates nemusí nedokončené vysoké školy rozhodně litovat - letos ho americký časopis Forbes vyhlásil nejbohatším člověkem na světě s odhadovaným majetkem téměř 80 miliard dolarů.

Také spoluzakladatel firmy Apple Steve Jobs původně studoval na Harvardově univerzitě, vydržel tam však jen šest měsíců. Jeho adoptivní rodiče museli posílat vcelku velké školné a Jobs měl zároveň dojem, že se nedozvídá nic nového. Tak se rozhodl, že ušetří na výdajích.

V posledních letech počet šéfů bez vzdělání narůstá. Jak uvádí šetření U.S. News and World Report, v roce 2010 jich bylo v žebříčku Fortune 500 oproti dvěma z roku 2002 už devatenáct. Navíc za zmínku stojí i fakt, že dvě stovky šéfů si v té době vystačily pouze s bakalářským titulem. A nejnovější souhrnné údaje uvádějí, že školu nevystudovalo 35 šéfů z 500, kteří řídí největší americké společnosti.

Třeba Michael Dell, zakladatel stejnojmenné softwarové firmy, studovat začal, ale nakonec se soustředil jen na podnikání. Obchodní magnát a ředitel společnosti Las Vegas Sands provozující mimo jiné luxusní hotely a kasino v Las Vegas Sheldon Adelson se univerzitou ani nezdržoval, ostatně začal podnikat už ve 12 letech. A jeho majetek se nyní odhaduje na 38 miliard dolarů.

Univerzitu si odpustil i obchodník a návrhář Ralph Lauren se svojí módní značkou Polo Ralph Lauren, který se mimo jiné proslavil i sbírkou legendárních a hodně drahých aut - nechybí v ní Ferrari 250 GTO z roku 1962 či McLaren F1. To spoluzakladatel firmy Oracle Larry Ellison sice začal studovat postupně hned dvě školy, titulem však nezakončil ani jednu. Jeho majetek se nyní odhaduje na 52 miliard dolarů.

Česká titulománie

"Očividně nejde o lidi, kteří by pro vystudování jakékoli školy nebyli dostatečně intelektově vybaveni. 'Harvardovské' vzdělávání ale nepovažovali za nejlepší cestu k úspěchu, a proto si zvolili tu, které je snad kratší, rychlejší, efektivnější. Možná měli jiné důvody. Ale každopádně uspěli," komentuje výsledky Ondřej Šteffl, ředitel vzdělávací společnosti Scio. Jak zároveň připomíná, situace v Česku je trochu jiná. "U nás na rozdíl od USA panuje česká, nebo přesněji řečeno rakousko-uherská titulománie, kterou náš stát dále úspěšně prohlubuje," říká Šteffl. Kromě jinde nevídaného oslovování "pane doktore" či "pane inženýre" přibývají další a další místa ve státní správě a v regulovaných profesích, kde člověka bez potřebného titulu prostě nezaměstnají. Vysokou školu potřebuje zdravotní sestra, sociální pracovnice i učitelka v mateřské škole.

Druhý rozdíl spočívá v tom, že vysokoškolské vzdělání je v Česku prakticky bezplatné. A právě kvůli vysokému školnému Američané často váhají, zda se jim studium vyplatí. Šteffl upozorňuje, že se v USA nyní diskutuje o vzdělávací bublině: zatímco dříve byl titul z prestižní univerzity zárukou vysoce nadprůměrných výdělků, a tedy i návratnosti investice do vzdělávání, dnes je jasné, že mnozí dlužníci svůj dluh nikdy nesplatí.

To potvrzuje britský podnikatel Richard Branson, majitel značky Virgin, pod kterou spadá více než 400 společností a který se proslavil třeba plánovanými komerčními lety do kosmu. Navrhuje studium zkrátit o více než polovinu, a tím je zlevnit. Sám Branson si také univerzitu odpustil. "Jako podnikatel jsem nikdy nepotřeboval více než sčítat, odečítat a násobit. To zvládne každý nejpozději v 15 letech. A tehdy je průměrně bystrý člověk schopen vytvořit produkt, který okolí požaduje," myslí si Branson, jehož jmění dosahuje téměř pěti miliard dolarů.

České vysoké školy se také v posledních letech s přílivem studentů dost proměnily. Individuální přístup se stal nedostatkovým zbožím. Místo ústního zkoušení, diskusí a konzultací často nastoupily hromadné testy a přednášky pro stovky studentů. Mnohde je také třeba v prvním ročníku osvěžovat nebo doučovat věci, které dříve vysokoškoláci bezpečně znali. Na VŠCHT třeba studenty procvičují v trojčlence.

Navíc zakladatelé a šéfové firem podnikajících v rychle se vyvíjejících oborech většinou považují formální vzdělání za odtržené od reality. Mají oprávněný pocit, že pedagog nemá šanci sledovat všechny novinky a znát praxi. Přesvědčit lidi z byznysu, aby si vyhradili čas a docházeli učit na univerzity, se často stále nedaří.

Je libo oktávku, nebo wartburg?

"Technologie jdou opravdu rychle dopředu. Chtít po studentech ,drcení' 10 let starých skript je jako nutit dnes lidi, aby se učili řídit starý wartburg. Ono to nějak pomalu půjde, volant a pedály jsou všude stejně, ale až absolvent sedne do superbu, tak bude koukat jako puk. Ale těch pět let, kdy jiní získávali náskok, protože sedli rovnou do oktávky, studentům nikdo nevrátí," říká podnikatel Tomáš Čupr. Sám chtěl po nástupu na VUT v Brně hlavně programovat. Ale informatika v univerzitním pojetí byla tehdy o programování prý tak z 10 procent. "Čas jsem místo ve škole trávil na koleji na internetu s rychlostí 100 Mbs, což byla v té době jedna z nejrychlejších sítí v zemi," vyzdvihuje jeden z přínosů studia Čupr. A na koleji poznal také nejlepšího kamaráda.

"Žil jsem v Anglii, a tam je povinné strávit semestr, nebo dokonce celý rok ve firmě," navrhuje vylepšení způsobu výuky v Česku Čupr. Z učebnic ani od pedagogů, kteří jsou mnohdy 20 let jen v akademické sféře, studenti čerstvé poznatky nenasají.

Vysokoškolské vzdělání nikterak nepostrádá ani Pavel Tacl, ředitel a majitel letohradské firmy Unita, která navrhuje, vyrábí a dodává zařízení do interiérů prodejen masa, cukráren, pekařství, bufetů, restaurací a kuchyní. "Nechtěl jsem promarnit čas biflováním," vysvětluje Tacl, absolvent učiliště a průmyslovky, proč se nepustil do studia univerzity. Navíc prý zaměstnává několik vysokoškoláků a nemá pocit, že by se od nich něco přiučil.

Když přijímá nové zaměstnance, na dosažené vzdělání se jich ptá. "Vystudovaná škola o člověku něco vypovídá," poznamenává Tacl. Důraz ale klade spíše na praktické zkušenosti. "Jde mi třeba i o to, zda má dotyčný všeobecný přehled. Zeptám se například, kdo je hejtmanem Pardubického kraje. A často bohužel dojdeme k tomu, že dotyčný ani přesně neví, co má hejtman na starost," podotýká Tacl.

Magisterský titul nepostrádá ani Vít Horký, zakladatel a ředitel technologické firmy Brand Embassy, která zpracovává zakázky pro společnosti Telefonica O2, T-Mobile, Vodafone, GE Money nebo Komerční banku. "Já už do jedné školy chodím - a to je podnikání. Mám stoprocentní docházku a testy mě čekají každý den," říká s trochou nadsázky Horký. Uznává však, že akademická půda je důležitá zejména pro navázání kontaktů a pochopení věcí v širší perspektivě. To ostatně zdůrazňuje třeba i rektorka pražské VŠE Hana Machková: "Vysoká škola není návod k použití, ale návod k myšlení." A důkazem, že se zmíněný slogan daří dobře přetavit do praxe, je prý velmi nízká nezaměstnanost absolventů. Dlouhodobě se pohybuje mezi jedním až dvěma procenty. "Naši absolventi jsou ve vrcholových pozicích řady firem," podotýká rektorka Machková a zmiňuje třeba generálního ředitele České spořitelny Pavla Kysilku, šéfku českého Googlu Taťánu Le Moigne, generálního ředitele firmy Brisk Tábor Mojmíra Čapku nebo zakladatele fondu Dobrý anděl Petra Sýkoru.

"Za uplynulých 25 let jsme poznali, že člověk sice může mít tituly před jménem i za jménem, ale o jeho schopnostech řídit firmu to moc nevypovídá," říká Jan Bubeník, zakladatel a majitel firmy Bubenik Partners, která se specializuje na obsazování vysokých manažerských postů. Na druhou stranu je v Česku stále hodně manažerů, kteří za minulého režimu nemohli studovat, ale mají cenné zkušenosti z praxe. Pro dobrého manažera je podle Bubeníka klíčové IQ a EQ, kromě intelektuálních schopností tedy hraje roli i emoční inteligence, která odráží schopnost člověka jednat a dobře vycházet s ostatními. A to se ve škole moc naučit nedá.

"Většinou však platí, že kdyby šli šéfové úspěšných firem bez titulu na univerzitu, nebude pro ně problém ji zdárně dokončit," říká Bubeník. A dodává, že dostudovaná vysoká škola ale vlastně svědčí o intelektu a dostatečné disciplíně dotyčného.

Líhně šéfů

Zahraniční žebříček Fortune 500 sleduje především to, na který školách se "líhne" nejvíce klíčových šéfů. S přehledem vítězí Harvard, následovaný Stanfordem a třetí příčku obsadila Pensylvánská univerzita.

I v Česku lze vytipovat fakulty a obory produkující klíčové postavy byznysu. ČVUT absolvoval třeba majitel firmy Linet Zbyněk Frolík, zakladatel a majitel společnosti Unicorn Vladimír Kovář nebo šéf Microsoftu pro Evropu Jan Mühlfeit. "Řada úspěšných lidí vzešla konkrétně z Fakulty elektrotechnické," říká Ilona Prausová z ČVUT.

Na brněnské Masarykově univerzitě mají také jedno specifikum. "Téměř devět procent absolventů Filozofické fakulty uvedlo, že podniká a nikoho nezaměstnává," říká mluvčí univerzity Tereza Fojtová s tím, že jde o vůbec největší podíl na škole. Masarykovu univerzitu proslavili třeba absolvent Vladimír Velebný, zakladatel společnosti Cotipro, Jaromír Beneš, který je v elitním týmu výzkumných pracovníků Mezinárodního měnového fondu, nebo Petr Palas, zakladatel a majitel společnosti Kentico Software.

V Brně provádějí mezi absolventy každý rok výzkum, kde se mimo jiné ptají na spokojenost se studiem. "Hodnota kladných odpovědí vystoupala v posledním průzkumu na historické maximum," chlubí se Tereza Fojtová. Školu by si navíc znovu vybralo 84 procent dotazovaných.

Eva Hníková

1 mld. Kč
Takový má obrat portál Slevomat. Jeho zakladatel Tomáš Čupr, který nedávno rozjel službu DameJidlo.cz, nechal studia na Vysokém učení technickém v Brně.

80 mld. USD
Takové jmění nashromáždil Bill Gates. Muž, který obsazuje čelní příčky žebříčku nejbohatších lidí světa nedostudoval Harvard.

Šéfové firem, které podnikají v rychle se vyvíjejících oborech, často považují formální vzdělání za odtržené od reality.

Foto: ČTK, Jan Vacek, Isifa, Reuters