Na českých silnicích však budou nadále přibývat hlavně žíznivé dovážené ojeté vozy a nové koráby silnic "pro úspěšné", které jsou dobré hlavně k tomu, aby na parkovišti zabíraly dvě místa, a tím všem ukazovaly, kdo je tady pánem.

Nicméně není třeba mít obavy, že by se úsporná auta v Evropě neprodávala. Zvládnou to původní členové Evropské unie. Některé národy tolik nepodléhají dojmu, že co je obrovské, to je také rozumné. Ne všude bydlí nejbohatší v satelitech a proplétat se palácovou čtvrtí v mamutím SUV není pohodlné. Hlavní důvod, proč se v západních státech prodávají ekologičtější vozy, spočívá ovšem ve vládních zásazích.

Mezi významnějšími západoevropskými státy není ani jeden, který by v této oblasti nedělal vůbec nic. Například v Rakousku existuje daň ze spotřeby paliva, která je splatná při první registraci. V Německu se platí provozní daň, jež se skládá ze základní částky a daně za CO2; auta s nejnižšími emisemi jsou osvobozena. Dánsko má roční provozní daň založenou na spotřebě paliva, přičemž rozpětí mezi úspornými a žíznivými auty je propastné. Podobně je to na Maltě i na Kypru.

Francie odměňuje sešrotování auta staršího 15 let při současné koupi úsporného nového; kromě toho v zemi existuje i daň na firemní vozy, jejíž sazba se odvíjí od emisí. Itálie poskytuje pobídky na koupi automobilů poháněných elektřinou, bioplynem či LPG, podpořen je ovšem i nákup nejúspornějších automobilů s konvenčním motorem. Kombinaci pobídek pro koupi nejekologičtějších vozů a daňových sankcí za roční provoz "žíznivých aut" používá Lucembursko.

Podobná opatření zavedlo i několik zemí bývalého východního bloku. Vedle Lotyšska jde o Chorvatsko, Rumunsko a Slovinsko. Některé balkánské státy se tedy v tomto ohledu snaží přiblížit západní Evropě více než Česko, Slovensko a Polsko. Paradoxem přitom je, že právě do těchto tří zemí se koncentrovala výroba minivozů - v tomto segmentu kralují evropskému trhu vozy značky Fiat montované v Polsku, sekundují jim bratislavská trojčata na čele s modelem VW up! a auta z produkce kolínské TPCA. Možná by tedy ministři průmyslu těchto středoevropských států mohli svým západoevropským kolegům alespoň poděkovat.

Související