Jak vydělat na počasí: předpověď jako milionový byznys s nejistými výsledky

Nesnesitelné vedro náhle vystřídá přívalový déšť a přidají se kroupy. Připomíná vám to něco? Krajinou se navíc proženou lokální záplavy a jinde zase přijde větrná smršť. „Projevy počasí jsou čím dál extrémnější a zájem o předpovědi stoupá,“ říká Michal Najman ze společnosti Meteopress, která předpovědi poskytuje.

Největší nárůst je patrný u firem, jejichž podnikání počasí ovlivňuje. Miliony tak investují energetici, silničáři nebo provozovatelé letišť. Předpovědi počasí jsou klíčové také pro zemědělce, na extrémních výkyvech ve velkém vydělávají pojišťovny.

A kola byznysu s počasím se budou dále roztáčet. Extrémní výkyvy sužují Česko i další evropské země více než dříve a zklidnění se zatím nedá očekávat. „Extrémně teplá období jsou dnes častější,“ říká klimatolog Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Trochu hůře se to posuzuje u srážek. „Jsou hodně proměnlivé, ale zdá se, že sklon k extrémům i tady mírně zesiluje,“ myslí si Metelka. Podle něho spadne více vody během krátkých průtrží mračen a méně v podobě mírných déle trvajících dešťů. Vedle povodní a přívalových srážek jsou další aktuální hrozbou větrné smrště typu Kyrill.

Právě ČHMÚ s rozpočtem přesahujícím 700 milionů korun, téměř sedmi stovkami zaměstnanců a stovkami meteorologických stanic je největším hráčem na trhu předpovědí v tuzemsku.

Mezi jeho zákazníky patří například společnost ČEZ. „Ročně investujeme do předpovědí počasí několik milionů korun,“ potvrzuje mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Firma je získává od ČHMÚ a ze specializovaných serverů. Navíc má i vlastní pracovníky proškolené v meteorologii. Spotřeba elektřiny totiž závisí na teplotě. Vedle toho počasí výrazně ovlivňuje také výrobu – jde o sílu větru pro větrné elektrárny, míru slunečního svitu pro fotovoltaické parky a intenzitu srážek v případě vodních elektráren.

Největším odběratelem předpovědí od Českého hydrometeorologického ústavu je však z pochopitelných důvodů Řízení letového provozu. Za informace dal podnik jen loni 83 milionů. Jde o dohlednost, bezpečnost přistání, ale i o údaje pro údržbu letištních ploch. „Naše data se dostávají do rukou jak posádkám, tak plánovačům letů,“ říká Petr Dvořák, který mimo jiné přednáší leteckou meteorologii. A upozorňuje, že výrazný vliv na spotřebu paliva má skutečnost, zda letíte po, nebo proti větru. „V závislosti na předpovědi pak letadla tankují,“ popisuje Dvořák.

- Kdo všechno vydělává v Česku na počasí?

- Jak firmy využívají lokální předpovědi?

- A v čem spočívá tajemství co nejpřesnější předpovědi počasí?

Odpovědi najdete ve velkém tématu Byznys s počasím v novém čísle Ekonomu (vychází ve čtvrtek 5. června). Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.