Předmětem koupě je povinnost prodávajícího věc odevzdat kupujícímu a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní, zatímco kupující se zavazuje, že věc převezme a prodávajícímu zaplatí. Na tom se samozřejmě nic nezměnilo, avšak rozšiřují a zpřesňují se vedlejší ujednání, která si strany mohou při koupi sjednat. Projevuje se zde liberální přístup nového občanského zákoníku, který klade velký důraz na smluvní svobodu.

Jedním z takových vedlejších ujednání je koupě na zkoušku. To znamená, že je věc koupena s podmínkou, že ji kupující ve stanovené zkušební lhůtě schválí. Jiným příkladem je možnost sjednat výhradu lepšího kupce, která prodávajícímu umožňuje dát přednost někomu, kdo je ochoten koupit za výhodnějších podmínek, pokud se přihlásí v určené lhůtě.

Koupě je sice nyní jednotně upravena jen v občanském zákoníku, ovšem pro kupní smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem a spotřebitelem platí i nadále zvláštní pravidla. Tím nejzásadnějším je úprava práv z vadného plnění, která lze vůči prodejci uplatnit ve lhůtě 24 měsíců, přičemž vyskytne-li se vada do šesti měsíců od převzetí věci, platí domněnka, že věc byla vadná již při převzetí.

Potom je na prodejci, aby prokázal opak. Práva z vadného plnění však nelze zaměňovat se zárukou za jakost, jejímž obsahem je závazek prodejce, že věc bude po stanovenou dobu způsobilá k použití pro svůj obvyklý účel.

 

Robert Nešpůrek
Partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners

Archiv sloupků: Ekonom.cz/rekodifikace

Související