Co můžeme ze statistik vyčíst o blížících se krizích? Ekonom zpovídá ekonomku

Žijeme ve světě statistik a ve světě krizí. Neposkytuje statistika dost údajů na to, abychom se o těch krizích dozvěděli předem? Dokážeme v tomto smyslu využít vše, co ve statistikách je?

Statistika vždy popisuje minulost, k tomu je vlastně určena, přesně takové je její poslání. To je určitě dobré, protože nejen ve statistice platí, že když neznáme minulost, nemůžeme znát ani přítomnost, ani budoucnost. Problém ale je, že když se do statistik díváme, tak za jediným účelem – zajímá nás například průmyslová statistika nebo příjmy a výdaje domácností a tak dále. Takže si nikdy neděláme komplexní představu o celém národním hospodářství.

Nepřicházejí také analýzy pozdě, tedy když už se pro rozhodování nedají příliš využívat?

Samozřejmě platí, že roční údaje jsou vždy se zpožděním několika měsíců, někdy i roku. Nicméně když se chceme dozvědět, co se děje v národním hospodářství, jestli se neobjevily nějaké náznaky krizí nebo zvratů, jsou k dispozici krátkodobé údaje, tedy čtvrtletní a měsíční údaje, které můžeme mít na stole se zpožděním měsíce, anebo dvou, tří měsíců.

Jak je to vlastně ve statistice s poměrem rychlost versus kvalita údajů?

Ty roční údaje jsou takové, že na prvním místě stojí kvalita a na druhém rychlost. Když tedy chceme detailní a spolehlivé informace, musíme si počkat. To znamená, že se nám předběžné statistiky, souhrnné makroekonomické údaje, které jsou obsaženy v národních účtech, dostanou do rukou za zhruba devět měsíců. A když chceme údaje rychle...

... což může být důležité z pohledu zmí­něných krizí anebo přicházejících problémů...

... musíme s kvalitou počítat na druhém místě. Na prvním místě je rychlost, protože uživatelé potřebují co nejrychleji vědět, jak se vyvíjela průmyslová produkce, jak se vyvíjejí ceny a tak dále. Ne že by ale ty údaje byly špatné, jen vycházejí z omezených zdrojů dat.

A dokáže se statistika poté, co případná krize začne odeznívat, jako nyní, poučit? Dokážeme v tom množství údajů najít něco, co jsme mohli udělat lépe, a napříště se podle toho řídit?

Možná, že z určitého zklamání ze všech možných ekonometrických a statistických modelů, které zavládlo po vypuknutí krize, plyne určité ponaučení. Najednou se ukázalo, že nepřinesly výsledky, které se od nich očekávaly. Ono se trochu zapomnělo na poznávací anebo diagnostickou úlohu statistiky. Když se orientujeme jen na formální modely, tak větším nebo menším způsobem přenášíme minulost do přítomnosti a do budoucna.

Není to tak, že mocní, kteří rozhodují o světě, někdy nechtějí poslouchat, co ty údaje říkají?

Někdy to tak určitě je. Berte to tak, že statistika o věcech vypovídá s největší mírou věrohodnosti, s jakou dokáže. O některých problémech v makroekonomickém prostředí pak buď nevíme, protože se na danou oblast v danou chvíli příliš nesoustředíme, anebo je nedokážeme bezprostředně řešit, protože prostě vznikají jiné, daleko naléhavější.

Poslechněte si celý rozhovor:

AlterEko: Hindls a Hronová

Přehrát video

Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.