Česká legislativa je ovlivněna silnou lobby, říká podnikový právník roku 2014

Je rekodifikace pro vaše podnikání dlouhodoběji přínosem, nebo mu naopak škodí?

Jeden můj kolega říkal, že kritizovat znamená říkat to tak, jak bych to sám dělal, kdybych to uměl. Nemohu tak o novém občanském zákoníku říkat, že je špatný. Říkám jen, že přišel v nevhodnou dobu a je příliš široký a navíc mění dalších 350 jiných právních předpisů. Myslím si, že v této době, kdy již odborná veřejnost, ale i občané byli na starou úpravu zvyklí a uměli ji aplikovat, mohla být provedena jen dílčí úprava toho, co opravdu dělalo aplikační problémy. Myslím si, že ten obrovský rozsah změn musí každému podnikovému právníkovi či soudci dělat velké aplikační, a tedy i praktické problémy. Zákon o obchodních korporacích nekritizuji, zatím jsem s žádným neřešitelným problémem nepřišel do styku.

Jak se jako podnikový právník obecně vyrovnáváte s legislativní smrští, kdy ročně vychází kolem 500 nových předpisů?

To je otázka na tělo. Zvládat tu legislativní vánici není vůbec jednoduché. Poslední dobou se legislativcům moc nedaří. Třeba nový zákoník práce, který je účinný od roku 2007, už má za sebou tolik úprav jako předchozí zákoník práce, který ale platil přes 40 let. To má již samo o sobě vypovídající hodnotu. Nový občanský zákoník je účinný přes čtyři měsíce a již je připravena technická novela, a to, myslím, také nemusím komentovat. V každé firmě se připravují smluvní vzory, interní dokumentace a nakupuje se drahá odborná literatura nebo elektronické právní systémy. Jen ty vzory připravíte, interní dokumentaci upravíte a již je účinná další nová právní úprava. Není čas takové předpisy řádně strávit. V tom opravdu nespatřuji nic pozitivního.

Selhává tedy v tomto stát?

Mám pocit, že česká legislativa je ovlivněna silnou lobby. Každý právník, který sleduje například legislativu v oblasti životního prostředí, vidí takové vlivy. Pokud předpisy sledují kontinuálně společenské dění, je to přínosem. Ale pokud se občanský zákoník připravuje sedm let a má za základ předpisy z roku 1811 a 1937 a nazveme ho moderním zákonem, pak tomu nerozumím.

Každý zákon by měl být stabilní. Jakou kvalitu a stabilitu má zákon, který je pár měsíců po nabytí účinnosti novelizován? Každý, kdo musí zdolávat velké množství právní administrativy, se musí takových změn obávat. Proč řada významných "starých" zákonů vydržela v účinnosti bez velkých změn desítky let, je otázkou. V některých skandinávských zemích vydá záměr zákona vláda a zpracování se zadá odborníkům a fakultám. K finálnímu konceptu pak nejsou tisíce připomínek, jako je tomu u nás. Nebylo by od věci slyšet hlas lidu a nechávat změny posoudit i lidem z praxe. Již ze starého římského práva je známá zásada, že každý zákon je určen pro lidi. Na to je třeba i dnes pamatovat.

- Jak se Jaroslav Strolený připravil na nový občanský zákoník?

- A co pozitivního podle něj advokátům přinesl?

Odpovědi najdete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.