Rezidence za desítky milionů korun, sbírky obrazů nebo ferrari v garáži začnou být svým majitelům nebezpečné - pro finanční úřady půjde o signál, kam mají zaměřit svoji pozornost při prověřování původu majetku a při jeho porovnávání s přiznanými příjmy.
Přesto připravovaný zákon zůstane jen stínem původních představ o razantním tažení státu proti náhle zbohatlým šíbrům.
Norma, která právě vzniká na ministerstvu financí Andreje Babiše, totiž má mířit do budoucna. Tak jak to požadují právní experti, kteří se hrozí - zřejmě z profesní povinnosti - jakékoliv retroaktivity.
Obava z případného zásahu Ústavního soudu má evidentně větší váhu než poukaz, že v nedalekém Slovinsku, tedy také v postkomunistické zemi hlásící se k západní tradici, se původ majetku prokazuje zpětně k roku 1990.
Pokud ale zůstane u této minimální verze, půjde ovšem o bouři ve sklenici vody, jak naznačuje realita na Slovensku. Tam na základě obdobných paragrafů, jaké se nyní píší u nás, nebyl za uplynulé tři roky postižen skoro nikdo a v Česku to sotva bude jiné. Politici vládní koalice i prezident Miloš Zeman si odfajfkují jeden z předvolebních slibů a tím vše skončí.
Majetková přiznání mohla snad mít cenu, pokud by existovala před dvaceti lety. Ta mohla alespoň částečně postihnout krádeže státního majetku v dobách privatizace, které dodnes frustrují nemalou část veřejnosti. Teď však legislativa, která se omezí na snadnější konfiskaci budoucích nelegálních příjmů, dodá úřadům pouze další možnost, jak čelit daňovým podvodům.
S ohledem na jejich rozsah to není tak úplně málo, ale léty zbytnělou představu o tom, že tu po pádu komunismu zbohatli především ti nesprávní, to určitě nezmění.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef Pravec



