Nový občanský zákoník přináší i v této oblasti zcela zásadní změny. Jde o úpravu mnohem rozsáhlejší a důkladnější, než jakou měli lidé a firmy k dispozici do konce minulého roku.

Bezpečnějšímu poskytování hypotečních úvěrů má nově sloužit možnost zřídit zástavní právo k věci, kterou dlužník ještě nevlastní. Banka tak bude mít od prvopočátku transakce jistotu, že její pohledávka bude zajištěna.

Přímo revoluční změnu pak znamená možnost ujednat si tzv. propadnou zástavu, při níž se zastavená věc stane v případě neuhrazení dluhu vlastnictvím věřitele. Neméně významnou novinkou je, že zákon nově dovoluje, aby věřitel, dodrží-li povinnost odborné péče, zástavu prodal i svépomocně. Realita je totiž taková, že výtěžek z prodeje ve veřejné dražbě či prostřednictvím soudního řízení často stěží pokryje samotné náklady s nimi spojené. Zákon však omezuje sjednání těchto dohod tehdy, je-li dlužníkem spotřebitel či malý nebo střední podnikatel.

Zástavní právo hraje významnou roli i z hlediska přechodných ustanovení nového občanského zákoníku a zavedení zásady, že stavba je součástí pozemku. Jsou-li totiž dům a pozemek ve vlastnictví jedné osoby, avšak každá z těchto nemovitostí slouží k zajištění jiného dluhu, pak zůstaly stavba a pozemek samostatnými věcmi i po 1. lednu 2014, ačkoli za běžných okolností by nově věcí zůstal již jen pozemek se stavbou jako jeho součástí.

Josef Hlavička
advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners

Archiv sloupků: Ekonom.cz/rekodifikace

Související