Každý měsíc nám pošlete pár stokorun, a až našetříte patřičnou sumu, poštou vám za ni přijde zlatý slitek. Nabídka „spoření“ ve zlatě po malých částkách, které v Česku nabízí stále více firem, se může zdát na první pohled lákavá. Umožní pořízení větší „cihličky“ i lidem, kteří by jinak na nákup nedosáhli. Zároveň ale může připravit nepříjemná překvapení.

Při výběru firmy, u níž budou spořit ve zlatě, by měli investoři především velmi pečlivě prostudovat poplatkovou politiku. Velká část prodejců si totiž výměnou za možnost postupně „naspořit“ na nákup slitku zlata nechá velmi dobře zaplatit. Nejčastějšími praktikami jsou vstupní poplatky, platby z cílové částky či poplatky za vedení účtu. Ty často dosahují až pěti i více procent z naspořené sumy či několika tisíc korun.

Slitek v hodnotě řádově desítek tisíc korun se může oproti běžné ceně o několik tisíc prodražit. Ani „bezpoplatkový“ prodejce ale nemusí být levný. Jinou oblíbenou praktikou totiž bývají výrazně vyšší prodejní ceny kovu oproti jednorázovému nákupu.

Více či méně skrytými poplatky ale rizika nekončí. S ohledem na to, že tato forma spoření nepodléhá žádnému pojištění, je třeba pečlivě vybírat prodejce. V případě krachu je v podstatě jisté, že se investor nedočká ani slitku, ani naspořených peněz. Vedle prověření serióznosti je pak dobré vybrat takovou společnost, která zlato drží v objemu odpovídajícímu sumě peněz, které vybrala od klientů, a nenakupuje žlutý kov až v době, kdy má slitek předat investorům.

Zlaté spoření může ušetřit peníze – koupě většího slitku je výhodnější než nákup více menších. Při výběru prodejce je ale namístě obezřetnost.

Související