Příběh Mayo kliniky v Česku aneb Jak otrávit nadšence

Manažeři se shodují, že dobrému zaměstnanci nesmí chybět nadšení. Znalosti se člověk může doučit, když ho ale práce nebaví, lze to změnit jen stěží. Kardiolog Tomáš Kára svůj obor ovládá a nadšení má zatím na rozdávání. „Tady proměňujeme kožní buňky na srdeční tkáň,“ předvádí Kára výsledky výzkumu, který může vést k vytvoření náhradního biologického srdce.

A prohlídka brněnského centra ICRC, které vyrostlo v areálu Fakultní nemocnice u svaté Anny a bude stát celkově 4,6 miliardy, v jeho doprovodu pokračuje. Moderní operační sály, digitální rentgen pro vyšetřování cév, setkání s vědci z americké Mayo kliniky, kteří jsou zrovna v Brně, návštěva spánkové laboratoře v podzemí...

Tak vypadá centrum ICRC dnes. Vše ale začalo už na přelomu tisíciletí, kdy kardiolog Tomáš Kára s kolegy z Akademie věd získali ocenění za výzkum od Severoamerické společnosti pro kardiostimulaci a elektrofyziologii. Díky tomu v roce 2000 přednášel na konferenci ve Washingtonu, kde si ho všimli odborníci z Mayo kliniky. Po kratším oťukávání ho pozvali na přijímací pohovor. Kára uspěl a začal na americké klinice pracovat.

Hlavně díky osobnímu nasazení a kontaktům Tomáše Káry se pak zrodil projekt spolupráce americké Mayo kliniky s Českem. Zdejší vědci tak mohou využívat poznatky pracoviště považovaného za nejlepší výzkumnou nemocnici na světě a jezdit do ní na stáže (využila to už stovka Čechů).

Mayo klinika zaměstnává 50 tisíc lidí a investuje do vědy ročně 500 milionů dolarů. Pražský kardiolog Josef Veselka americkou kliniku dokonce označuje za medicínskou Mekku světa. Česko se navíc stalo vůbec první zemí mimo Spojené státy, s níž Mayo uzavřelo dohodu o spolupráci.

Vznik centra ICRC založeného na spolupráci s Mayo schválila v roce 2006 vláda. Později ovšem projekt trochu nabobtnal, i když ne z rozhodnutí lékařů, a měl se zčásti zaplatit z evropských fondů.

K zásadní změně kurzu ovšem došlo až před rokem, kdy duchovní otec a dosavadní ředitel centra ICRC Tomáš Kára neuspěl ve výběrovém řízení na šéfovské křeslo. Na tom by nebylo nic divného, Kára nemá žádné doživotní právo centrum řídit a čerstvá krev mohla do projektu přinést osvěžení. Jenže vítězný kandidát by musel být jasně lepší než předchůdce.

Výběrová komise však vybrala Slovince Gorazda Stokina a prosazoval ho i tehdejší ředitel nemocnice u svaté Anny Roman Kraus. Stokin je to dobrý vědec, ale zkušenosti s řízením velkého centra nemá. Na protest proti jeho jmenování navíc rezignovala polovina dozorčí rady centra, funkci složil i vědecký ředitel projektu ICRC Virend Somers z Mayo kliniky. A přibývaly problémy, dobře rozjetá spolupráce se zámořím začala zadrhávat.

Nyní americká Mayo klinika pohrozila ukončením spolupráce kvůli ztrátě důvěry, ochabování společných projektů a nezaplaceným 40 milionům korun za proškolení zdejších lékařů a za výzkum.

Co bude následovat? Doufejme, že lidé na odpovědných místech začnou přemýšlet, jestli se někde nestala chyba, a že Tomáše Káru do té doby nepřestane jeho práce pro centrum bavit. Naděje na záchranu tu ještě je.

Rozhovor s Tomášem Károu najdete v aktuálním čísle Ekonomu.

- V čem je americká klinika Mayo tak unikátní?

- A jak může rozhodnutí kliniky ohrozit pověst Česka ve světě?

Situaci okolo Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC a kliniky Mayo zmapoval týdeník Ekonom ve velkém tématu Mayo v Česku: Velké sny se hroutí v aktuální čísle. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.