Nálepka firmy z Východu dál brzdí české zbrojaře na západních trzích

Válka na Ukrajině proměnila pohled politiků, podnikatelů, finančních institucí i společnosti samotné na význam obranného průmyslu. Z opomíjeného sektoru se nyní stává jedna z priorit. Tento konflikt zároveň přinesl drsnou lekci samotným firmám, a to především pokud jde o nutnost adaptovat se na rychlý technologický vývoj.

Jak se tato adaptace českému obrannému průmyslu daří, kde jsou jeho silné stránky a kde hledat slabiny, o tom všem debatovali na diskusním setkání týdeníku Ekonom Jiří Protiva, prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu ČR a ředitel LOM Praha s. p., a Petr Kádner, generální ředitel PBS Group.

Síla i slabiny zbrojařů

Při hodnocení silných stránek české vojenské produkce vyzdvihl Protiva zcela unikátní ekosystém, kterým disponuje český letecký průmysl. Málokterá země v evropském měřítku se může pochlubit tak uceleným řetězcem schopností. „Vezměme, v jakém velmi širokém a komplexním pojetí máme zajištěny schopnosti na domácím území – od výzkumu, vývoje, přes výrobu letadlových celků, letadel, motorů, dronů, elektronických systémů a senzorů až po samotné testování. Tímhle se jen tak nějaká země pochlubit nemůže,“ prohlásil.

Zásadní výhodou je podle něj i schopnost nabídnout zákazníkům kompletní balíček služeb včetně výcviku a servisu během celého životního cyklu techniky.

Na druhé straně diskuse otevřela i citlivé otázky vnějších obtíží, kterým české firmy čelí. Jednou z nich je historický náhled západních partnerů na země střední a východní Evropy. „Jestli je nějaká celková slabina českého průmyslu, je to nedobrá tradice ve smyslu, že my jsme ten „Východ“. To si my Češi neradi přiznáváme, protože jsme se vždycky cítili být součástí Západu, ale většina světa nás tak ještě nebere,“ poznamenal Kádner.

Zásadní otázkou je perspektiva obranného průmyslu po utichnutí konfliktu na Ukrajině. Technický pokrok a potřeba obrany jsou trvalým úkolem.

Česká firma s vynikajícím produktem tak musí vynaložit dvojnásobné úsilí, aby na trhu uspěla ve srovnání s konkurencí například z Bavorska. To se projevuje i při čerpání peněz z evropských fondů zaměřených na rozšiřování výrobních kapacit, kde mají západní firmy stále snazší pozici.

Rozvoj obranného průmyslu naráží na globální i vnitřní limity. Jedním z největších rizik je závislost Evropy na klíčových komponentech a surovinách z třetích zemí, především z Číny. Kádner v této souvislosti apeloval na užší spolupráci západního světa: „Bylo by dobré, kdyby držel Západ pohromadě, alespoň s USA a Kanadou, protože představujeme jeden kulturní okruh. Nemůžeme si dovolit nepřátelsky se přetahovat o to málo, co je.“

Dlouhodobým problémem bývala odtažitost bankovního sektoru, který pod vlivem etických kodexů odmítal financovat obranné projekty. Zde se situace začíná otáčet. „Některé bankovní domy měly v minulosti zakázáno financovat zbrojení. To se teď mění a pro banky je to zároveň příležitost. Spolupracujeme například s Českou exportní bankou a pojišťovnou EGAP, které jsou pro náš výrazně proexportní průmysl klíčové,“ uvedl Protiva.

Mezi dalšími překážkami většího rozvoje zmínil složitou byrokracii a zdlouhavé akviziční procesy, které mnohdy trvají déle než samotný životní cyklus výrobku.

Kádner z PBS Group zase zdůraznil rigiditu zdejšího systému zaměstnávání: „Nemáme v Česku pružný pracovní trh a jako výrobcům nám to vadí. Uměli bychom přijímat lidi, vyzkoušet je, dobře je zaplatit, ale někoho získat a pak ho v případě potřeby zase pustit zpátky na trh je v této zemi nesmírně obtížné.“

Byznys s dlouhodobou perspektivou

Zásadní otázkou je perspektiva obranného průmyslu po utichnutí konfliktu na Ukrajině. Oba hosté se shodli, že technický pokrok a potřeba obrany jsou trvalým úkolem, který ani po konci této války nezmizí. „Je to otázka odstrašení. Skutečně musíme být připraveni zbrojit a být na vysoké technologické úrovni. Je to kontinuální proces,“ uvedl Protiva.

Tato dlouhodobá perspektiva se odráží i v zájmu mladé generace. Práce v leteckém a obranném průmyslu se dnes stává prestižní a finančně plně srovnatelnou s tradičními obory. „Mladí lidé si navzájem říkají, že tohle je skvělá práce s vizí, kde se dostanou k nejmodernějším technologiím včetně umělé inteligence,“ zhodnotil prezident letecké a kosmické asociace a připomněl zapojení českých firem do globálních programů, jako je třeba F‑35.