Na změny je tuzemský veřejný sektor již zvyklý. Za 20 let poznali čeští zadavatelé a jejich dodavatelé postupně tři zákony, přičemž poslední z nich se za osm let své existence dočkal hned 20 novel.

Kromě vývoje evropské legislativy se do něj v roce 2012 promítlo i protikorupční tažení, a zatímco Evropa spěla ke zjednodušení zadávacího procesu, důrazu na hospodárnost a udržitelný růst, dopadala na českou kotlinu tíha formalismu, administrativní náročnosti a patových situací.

V kombinaci s dlouhým rozhodovacím procesem Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a jeho leckdy překvapivými závěry tak řada zadavatelů dospěla do fáze, kdy vypsat veřejnou zakázku představuje zkoušku ohněm, zejména pokud jsou ve hře evropské dotace. Nemluvě pak o řešení případných změn při realizaci projektu.

Nové směrnice musejí být do české úpravy promítnuty do dvou let. I tato "rekodifikace" je však příležitostí. Pro veřejný sektor je příležitostí k posunu ke skutečně efektivnímu vynakládání veřejných prostředků. K posunu nejen v textech zákona, ale i v jejich výkladu, v metodikách a v rozhodovací praxi.

Zatímco na ministerstvu pro místní rozvoj leží břímě legislativních příprav, je na nás - příjemcích této úpravy - napnout teď síly k diskusi o dopadech v praxi tak, aby potenciál změn byl využit nejlepším možným způsobem. Abychom na prahu účinnosti nestáli překvapeni či zbytečně zklamáni.

 

Adéla Havlová
advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners

Archiv sloupků: Ekonom.cz/rekodifikace

Související